Šmankote, babičko, čaruj!

Pohádkový příběh Jakuba, který se na cestě za službou dostává do chýše baby Agáty, je plný humoru a napětí. Agáta totiž provozuje zajímavou činnost - zkrášluje strašidla. Jakub jich využije, když se utká se zlým knížetem a získá srdce své vyvolené.

POZOR SPOILER

Mládenec Jakub je nachytán sedlákem, u kterého slouží, jak krade buchty, je ihned pronásledován. Jemu se však podaří prchnout. Ovšem do lesa, kde jsou strašidla. Nakonec zůstává sloužit u čarodějnice Agáty. Ta má dceru Ester, na kterou si myslí místní postavička Bonifác.

Nedaleko žije dědeček s vnučkou Klárkou. Ale také kníže Darjabád. Dědeček je hvězdář a pracuje pro Darjabáda, který nechal vyházet všechna zrcadla. Nechal jen jedno. To je kouzelné a on je má zavřené u sebe. Právě po tomto zrcadle touží některá strašidla, co se u Agáty nechávají upravit. Ta netuší, oč jde, protože se kdysi s Darjabádem pohádala.

Jednoho dne Ester ukáže obrázek Klárky Jakubovi, ten se ihned vydává za ní. Setkají se poměrně brzy a Jakub se nechá na zámku, kde Klárka žije, zaměstnat. Jednou pomáhá hledat zatoulanou kočku a zjistí, že si Darjabád na Klárku myslí a chce ji pro sebe. A protože Jakub sám nic nezmůže, běží za svými strašidly. Ta se s tím moc nemažou a běží pomoci. A nebyla by to pohádka, kdyby to nepomohlo. Nejvíce ovšem babička.

Jakub slouží celý rok u hamižného sedláka, který mu odmítne zaplatit za těžkou práci. Proto se rozhodne jít do světa, kde zabloudí do začarovaného lesa. Co má dělat, z nouze přijme službu u tří čarodějnic a vše další probíhá v harmonii s dalšími strašidly. Ale to jen do té doby, než spatří obrázek krásné panenky Klárky, do které se rázem zamiluje až po uši. Všeho nechá a jde za svým cílem, najít krásnou dívčinu, kterou najde a oba se do sebe zahledí. Je tu ale kníže Darjabád, který jim takové štěstí nepřeje, aby se stal věčně mladým a nesmrtelným, potřebuje k tomu srdéčko Klárky…

Čeledín Jakub přišel o práci u lakomého sedláka a cestou za další službou zabloudil do začarovaného lesa, obývaného neobvyklým společenstvím strašidel. Ty nechtějí nikomu škodit, jen si v poklidu a nerušeně žít. Jakubovi se mezi nimi zalíbí, a tak přijme službu u čarodějnice Agáty, která se věnuje zkrášlování strašidel v lesním salonu krásy. Časem se mu však začne stýskat po lidské společnosti, a když mu Agátina ušmudlaná dcera Esterka ukáže obrázek krásné Klárky, sloužící na hradě knížete Darjabáda, okamžitě se do ní zamiluje. Vydá se ji navštívit, když však pronikne do hradu, setká se nejen s Klárkou, která se do něj také zamiluje, ale také s Darjabádovými temnými plány. Zjistí, že kníže čeká na příznivé postavení hvězd, aby se pomocí magie a dívčina srdce stal znovu mladým a krásným. Jakub je odhodlán Klárku zachránit, ale porazit zlého knížete se mu podaří až s pomocí strašidel, která přivolá na pomoc.

Film režiséra Zdeňka Havlíčka Šmankote, babičko, čaruj! vznikl na objednávku soukromého podnikatele ve Filmovém studiu Olomouc. Pan Vlastimil Coufal financoval celý projekt, který se tak netradičně obešel bez grantu i bez obvyklé televizní koprodukce. Původní česká filmová pohádka, jejíž scénář napsala s režisérem Hermína Motýlová, vstupuje do kin neočekávaně a bez větší publicity. Snaží se ovšem vyplnit prostor, určený programům pro malé děti. – Vedle ústřední dvojice hodného chasníka Jakuba a krásné Klárky vystupují ve filmu především roztodivná strašidla, která žijí v hlubokém lese a lidem neškodí. Zvláštní společenství Hejkala, Rozcestníka, Vodníka, čarodějnice Agáty a její dcery Esterky i stařičké ježibaby Filomény naruší příchod člověka – čeledína Jakuba, který přišel o práci u lakotného sedláka. Kubovi se v podivné společnosti lesních strašidel celkem líbí, ale stýská se mu po lidech. Když mu Esterka ukáže obrázek krásné dívky, která žije na blízkém hradě tajemného knížete Darjabáda, mladík neváhá a vydá se na cestu. Aby zachránil svou milou a jejího dědečka-hvězdáře před zlými úmysly černokněžnického knížete, musí Kuba přivolat na pomoc také lesní strašidla. – Scénář se pokouší inovovat standardní pohádková schémata, avšak nápady se tvůrcům nepovedlo odpovídajícím způsobem oživit a funkčně rozehrát. Film zcela postrádá dramaturgické vedení. Jeho vizuální podoba je spíše „milá“ než profesionálně zvládnutá. Přesto, že se většina exteriérových scén natáčela v lesích okolo hradu Malenovice, působí výtvarná stylizace kašírovaně a výsledný dojem připomíná levné ateliérové televizní pohádky. Nepříliš invenční zpracování „krumbachovských“ kostýmů tento dojem ještě podporuje. Herecké výkony známých i méně známých herců jsou nevyrovnané. Platí to především o pitvoření Nadi Konvalinkové v roli báby Agáty, která se místo čarování věnuje zkrášlování strašidel v lesním salonu. Další diskutabilní otázkou je použití poněkud křečovité „lidově-poetické“ řeči, což předesílá již název filmu. – Roli ušmudlané Esterky hraje Lucie Vondráčková, která také nazpívala ústřední písničku.

Zdroj: NFA / Filmový přehled -rapl-

ŠMANKOTE, BABIČKO, ČARUJ!
Ačkoliv Jakub celý rok sedlákovi poctivě sloužil, spravedlivé odměny se nedočkal. A tak si zavázal svůj raneček a vydal se světem zase o kousek dál. Jen co se nechal zlákat čerstvě pečenými buchtami v okně stavení na kraji vsi, už měl v zádech pantátu-pronásledovatele. Utíkal, co mu nohy stačily, až skončil v čarodějném lese, kterému by se za normálních okolností nejspíš obloukem vyhnul. Potkal tu vodníka, bludičku, hejkala, vílu, Rozcestníka, zamilovaného Bonifáce a hlavně trojici svérázných čarodějnic - prabábu Filoménu, bábu Agátu a nejmladší Esterku, které ho vzaly do služby. Ve své podstatě to totiž byly čarodějnice zcela neškodné, které si sice čas od času v lese trošku zařádily, jinak se ale věnovaly výhradně bohulibé činnosti: profouknout hejkalovi uši, opatřit bludičce ztracené brýle, udělat víle vodovou, promiňte vlastně šiškovou a tak dál a podobně. Poklidné soužití všech strašidel a "hejhuly" Jakuba by takhle fungovalo nejspíš dál, kdyby myška-tulačka nepřinesla z nedalekého zámku obrázek krásné Klárky, do níž se Jakub na první pohled zamiloval. Krátké štěstí obou mladých lidí má být ovšem vzápětí zničeno proradným knížetem Darjabádem, který potřebuje Klárčino mladé srdce, aby se stal znovu mladým a hlavně nesmrtelným...

Nejnovější filmová pohádka Šmankote, babičko, čaruj! se svou jednoduchostí a přehledností zjevně obrací především k nejmladšímu publiku. Sází na laskavou úsměvnost, malebnost podzimního lesa se spoustou zvířátek a originální výtvarnou stylizaci. Dobré úmysly i štědrost mecenášova měšce (film financovala čistě soukromá osoba, takto Vlastimil Coufal) se však rozbíjí na nezkušenosti tvůrců. Všechno začíná u scénáře, který sice nahodí velmi příjemné prostředí čarodějného lesa s půvabnými pohádkovými figurkami, pak s nimi ale dál nepracuje (kolik se tady dalo vytěžit vtipných dějových zápletek!) a už hledá paralelní svět na zámku s hvězdářem, jeho bledničkovou dcerou a pikle kujícím knížetem, aby se v závěru pokusil rychle a jasně oba světy spojit. Uhladit celé vyprávění a dát mu - obrazně řečeno - přímější tah na branku se pak nepodařilo ani nejistému režisérovi, ani autorovi hudby, který častokrát násilně zrychluje jinak poklidně plynoucí vyprávění, ani hercům (silně přehrávající Naďa Konvalinková, standardní Lubor Tokoš a Jan Přeučil, překvapivě civilní a sympaticky zdrženlivá Lucie Vondráčková). Při vší dobré vůli tak Šmankote, babičko, čaruj! nakonec vyhlíží - i díky své krátké hodinové stopáži - jenom jako slušnější televizní film. Scházela větší lehkost a skutečná tvůrčí hravost, jakou se dokázali prezentovat architekti, výtvarníci kostýmů a maskéři. Originálně řešená čarodějnická chatrč, vyšperkovaná spoustou roztomilých detailů, tak zůstává asi nejtrvalejší hodnotou, jakou si můžete z pohádky Šmankote, babičko, čaruj! odnést.
Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Cinema