Slečna Braník

Film otvírá otevření kroniky s písmomalířskými nápisy „Zdenka Landová-Můj domov" a „Braník-moje ves" a začíná tak portrét místa viděného prostřednictvím portrétu slečny Landové, která se nám představí v rolích průvodce, zpěvačky, tanečnice, zahradnice, kronikářky a především osobnosti, která ví, kde žije.

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola


Filmový portrét ženy, která ztělesňuje svoji rodnou čtvrť, v níž prožila více než polovinu minulého století, ve které se narodila a ve které dodnes žije. Slečna Landová "otvírá" film otevřením kroniky s písmomalířskými nápisy "Zdenka Landová-Můj domov" a "Braník-moje ves". Začíná tak setkání s člověkem, který dokázal intimně srůst s veřejným prostorem a jehož existence tak přesáhla rozměr každodenního přežívání. Život slečny Braník se proměňoval s životem Braníku a tak se nám představí v rolích průvodkyně, vypravěčky, historičky, zpěvačky, tanečnice, zahradnice, kronikářky a především osobnosti, která ví, kde žije. O intenzitě jejího prožívání svědčí mimo jiné moment z filmu, ve kterém vzpomíná na situaci, kdy teprve před několika lety díky oční operaci spatřila místo svého života:"Já jsem byla naprosto překonaná skutečností...".

Autor/Zdroj: /Kino AERO