Skrytá čísla

Pohodový film. Jedná se   vlastně o příběh tří   černošek v době, kdy být   barevná byl stále velký   problém. Celý film působí   velmi učesaně, solidně, a   tak nějak poklidně pluje - i   když ve filmu dochází k   nepříjemných situacím,   jsou tak nějak podány   zaobaleně a na konci mi   přišlo, jako by bylo   vlastně všechno v pořádku,   protože nakonec ty správné   chytré ženy zaslouženě   došly svého štěstí.
Neříkám, že bych z   toho dělala nějaké   srdcervoucí dílo, ale celý   film je prostě trochu moc   nablýskaný... nic to ale   nemění na tom, že herecké   výkony všech jsou dobré a   film jsem si užila.

Knižní předloha je hodně   těžká na čtení, alespoň   pro mne. Spousta jmen a   čísel, sice zajímavá z   hlediska poznání "za   oponou", ale s minimem   příběhu. Film však musí   vyprávět, tak se to trochu   osladilo, vyhrotilo a   zidealizovalo. Asi s tím   nějak nemám problém, je   dobře, že příběh těchto   žen byl zfilmován, nicméně   jak bylo níže zmíněno, je   to kýč.

Film nenudil. Holky dobrý   všechny tři. Je zajímavý   co v těch letech lidé   dokázali za těch   technických podmínek.   Zajímavý pohled do   zákulisí NASA a do života   černochů té doby.

No, letos to na Oscarech bude   pěkná bitva. Další film   plný silných momentů,   ještě silnějších   hereckých výkonů a herců,   které byste v jejich rolích   ani nečekali. Kromě třech   hlavních protagonistek,   které byly naprosto   fenomenální, mě mile   překvapili i Kevin Costner a   Kirsten Dunst, jejich role   byly sympatické, ani kladné   ani záporné, v takové   pozici bych ani jednoho   nečekala. Trošku mi vadila   hudba Pharrella Williamse,   kterého považuji za jednoho   z nejlepších v byznyse, ale   do filmu z 50./60. let mi to   nesedělo. Nicméně chápu,   že snímek chtěli   zmodernizovat a proto   přizvali jednoho z   nejlepších afro-amerických   hudebních producentů.

Hidden Figures (2017)
na rovinu. je to   zidealizovaný gýč.
ale krásne sa na to   pozerá, má to iskru, herci   sú fajn, dej sype, hluché   miesta prakticky nie sú a to   všetko je podtrhnuté faktom,   že tam niekde v hĺbke, pod   tým neskutočným   zjednodušením a pozlátkom   dokonalého prerodu rasistov v   ľudí je skutočný príbeh.  
netuším, či to bolo   úmyslom scenáristov, alebo   to len vyplynulo z faktu, že   je to skutočný príbeh, ale   z filmu je cítiť myšlienku   potreby jednoty a spolupráce,   ktorá si nezakladá na tom,   čo máme naoko spoločné,   ale na tom, čo chceme a   musíme urobiť pre   dosiahnutie spoločného   cieľa.