Setkání ve tmě

V britské emigraci za druhé světové války natočil český režisér Karel Lamač válečný film o boji anglické kontrarozvědky s německými špiony. Tajní agenti bojují daleko v zázemí s nepřítelem a často oni nebo jejich zasvěcení spolupracovníci zaplatí tu nejvyšší cenu, svůj život. Na válečné frontě se odehrává otevřený boj, ale ještě větší a zákeřnější bitva probíhá skrytě, aby válečné mocnosti získaly výhodu, zničily nebo poškodily protivníka.

Odvážný armádní kapitán nejen odhaluje úklady nepřátelských špionů, ale musí se vypořádat také se souběžným vyšetřováním svérázné, leč kurážné mladé dívky. Karel Lamač využívá dosavadních zkušeností se žánrovými filmy, v čemž mu napomáhá i pozdější hollywoodská hvězda James Mason v hlavní roli.
Snímek Setkání ve tmě natočil Karel Lamač stejně jako válečnou komedii Švejk bourá Německo v roce 1943, přičemž vyprávění obou filmů koketuje se špionážními vzorci. Švejk bourá Německo nicméně představuje dílo vyvážející do zahraničí domovské téma, které Lamač hrou s takříkajíc západními žánrovými vzorci především ozvláštňuje.
Oproti tomu Setkání ve tmě má mnohem blíže k Lamačově stylisticky i vypravěčsky sofistikovaným „výjezdům" do oblasti kriminálního filmu, jaký představoval nejen snímek Otrávené světlo (1921), ale zejména německý Pes baskervillský (Der Hund von Baskerville, 1936), v němž podobně experimentoval se střídáním ponuré kriminálky s odlehčenými scénami. Tyto proměny nálad jsou charakteristické i pro film Setkání ve tmě, ve kterém Lamač nabízí soudní drama, horor, kriminálku, thriller i komedii.
Snímek natočený na motivy románu Zmizelá mrtvola (1941) Anthonyho Gilberta má důmyslně vystavěnou expozici. Nejdříve v soudní scéně představí sympatického námořního kapitána Richarda, posléze mladou Lauru - a nechá je v až hororově působivé noční sekvenci setkat se v osiřelém domě se záhadně zavražděnou dívkou, která svírá v ruce papírek s důležitou informací.
Vyprávěcí strategií filmu přitom je, že hrdinu i hrdinku nikdy nenechá pospolu příliš dlouho. Nechává je střídavě přebírat vládu nad vyprávěním a diváka vede řadou prostředí a umožňuje mu z různých hledisek odhalovat intriky nepřátelských agentů. Setkání ve tmě se v lecčems podobá šestici britských špionážních hříček mladého Alfreda Hitchcocka. Hned v několika z nich - Třicet devět stupňů (The 39 Steps, 1935) či Mladý a nezkušený (Young and Innocent, 1937) - figurovali hrdinové, které odvážné mladé dámy na chvíli považovaly za padouchy. Snímek vizuálně těží z mnohaleté tvůrčí sehranosti režiséra Karla Lamače s kameramanem Ottou Hellerem, který dovedně mění způsoby osvětlování i snímání v souladu s tím, jak se mění vyprávěcí dynamika filmu. Napomáhá tomu i tendence k inscenování scén v delších záběrech.

Radomír D. Kokeš
LFŠ 2015