Proti ledu

Rok 1909 a dva průzkumníci   osamocení po těžkostech   výpravy někde v útrobách   Grónska. Další   dobrodružný boj o přežití   na ledu a mrazu dle skutečné   události sepsané   polárníkem, mající s   událostí co do činění,   Ejnarem Mikkelsem do knihy   'Two agains the ice', dle   které byl zpracován   scénář. Svým způsobem je   to film o uvízlé arktické   výpravě jako každý jiný.   Mnohým divákům to určitě   připomene o čtyři roky   starší první sérii   seriálu 'Teror' (2018).   Příběh o přežití a   odvaze tentokrát Mikkelsena a   Iverena v uvedených   mrazivých podmínkách někde   mezi Grónskem a Islandem si   vyžadovalo pevné herectví,   neb se samozřejmě opět   točilo před zeleným   plátnem, a dá se říci, že   to Nikolaj Coster-Waldau a Joe   Cole své role zvládli na   výbornou. Vnímavý divák ty   podmínky dokáže během   sledování filmu pocítit   také a tím následky na   psychice. Pro někoho to   může přijít značně   patetické, ale zase to má   blíž k realitě, než   vymýšlet lecjaké   hrůzostrašné etudy. A   obrazotvorné zpracování   vzniklých halucinací se dá   lépe vklouznout do   duševního stavu onoho   jedince. Ono se vůbec nijak   zvlášť netlačilo na pilu,   co se týče dramatizace a   napětí. Atmosféra je   prostě taková jaká je a   tím to končí. Ale je fakt,   že po dějové stránce není   o co stát. Za celou filmovou   stopáž se toho moc nastane,   takže je dějový vývoj   pomalejší. Taky proč kvůli   napětí a akci vymýšlet   něco, co se nestalo, když je   to dle skutečné události. K   rozvinutí budování   vzájemného vztahu obou   ledových trosečníků a   snahy něco udělat je spíše   na seriál, který na něco   takového má časový   prostor. Scénář tedy může   připadat poněkud chudý, ale   je to jen na vlastním   posouzení dle svých   znalostí, jak to tam   skutečně mohlo vypadat. No,   asi by nezbývalo nic jiného   než si přímo přečíst onu   knižní předlohu.