Proměna [TV film]

Pro svou verzi proslulého Kafkova příběhu zvolil Němec výrazný a nepříliš častý klíč: mnohé scény totiž nahlíží optikou ve hmyz proměněného hrdiny, kterého ale nikdy nespatříme. Tato osobitá strategie prohlubuje celkově snový charakter filmu, jakož i skutečnost, že nejde o sen nijak příjemný. Vynalézavá Němcova miniatura ironizuje lidské hašteření a celkově působí jako horečnatý příběh, který má nezřídka blízko k nátuře filmů Jana Švankmajera. Podivné (ne)lidské chování se zde snoubí s pocitem ponížení, monstrózní obžerství a absence empatie jdou ruku v ruce.

Viktor Palák
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

Zdařilá adaptace Kafkovy povídky Proměna, v níž režisér Jan Němec důsledně uplatnil princip subjektivní kamery, která veškeré dění nazírá z pozice Řehoře Samsy proměněného v obrovského brouka.

Zfilmovat Kafkovu Proměnu je pro filmaře vždy výzva. Převést do řeči obrazů metaforu proměny člověka v brouka může skončit fiaskem. Tvůrce totiž nemusí najít adekvátní vyjádření, které by nezatěžovalo adaptaci popisností. Stačí jen najít vhodný klíč! To se podařilo režisérovi Janu Němcovi, pro kterého byly zajímavé literární předlohy vždy velkou výzvou (např. adaptace próz Arnošta Lustiga). Záměr natočit Proměnu Jan Němec zveřejnil již v roce 1965, kdy v časopise Film a doba vyšel tiskem scénář, kerý napsal společně se svým bratrancem, filozofem Jiřím Němcem. K realizaci však došlo až v 70. letech, kdy už Němec žil v Západním Německu a také pracoval pro tamní televize. Problematickou symbolickou proměnu režisér vyřešil vlastně velmi jednoduchým „trikem": Řehoře Samsu nám nikdy neukáže, nicméně jeho pohled ztotožňuje se záběry subjektivní kamery. „A my se pokusíme pomocí kamery po celou dobu jeho života dívat se na svět jeho očima; znamená to tedy, že film bude subjektivním vyprávěním zcela do důsledků - Řehoře Samsu nikdy nespatříme, každý jeho pohyb, hnutí, bude pohybem kamery; bude-li někdo k němu mluvit, učiní tak přímo do objektivu." (Jan Němec, Film a doba 1965, č. 3, s. 85) Tato koncepce tak divákovi umožňuje velmi intenzivně pocítit Řehořův fyzický i psychický stav. Vznikl tak jeden z nejvýznamnějších filmů, který Jan Němec natočil v emigraci.
(pb)
katalog 1. Festivalu nad řekou