Požírač medvědů [TV inscenace]

Postava moravského dobrodruha a cestovatele Jana Eskymo Welzla je známa především starší generaci. Jeho vyprávění o neuvěřitelných dobrodružstvích a zážitcích za polárním kruhem postupně zpracovali redaktoři Lidových novin – Rudolf Těsnohlídek, Edvard Valenta a Bedřich Golombek. Knihy Třicet let na Zlatém severu, Po stopách polárních medvědů a Ledové povídky byly přeloženy do mnoha světových jazyků a sklízely velký úspěch. Autorem scénáře a režisérem televizního filmu Požírač medvědů je Pavel Jandourek. Film, který vznikl v brněnském studiu České televize zachycuje období let 1928–1929. Jan Welzl přečkává zimu ve svém rodném kraji Záhřebu na Moravě. Po rozmrznutí Beringova moře se chce vrátit na Novou Sibiř. Napíše redaktorům Lidových novin Valentovi a Golombkovi, kteří se rozhodnou s ním sepsat knihu. Bedřich Golombek se za ním vydává do Záhřebu. Když se s Welzlem konečně domluví, odjíždí spolu do Brna. Welzl si v Brně získává důvěru, vystupuje v rádiu a přednáší nejen na školách, ale i v Besedním domě. Jeho vyprávění, mnohdy směšná a neuvěřitelná, jsou přijímána s velkým nadšením a aplausem.

Welzlovo vyprávění o životě za polárním kruhem je filmu ilustrováno černobílými záběry, které mají divákovi přiblížit polární končiny a život za polárním kruhem. Záběry z Dawson City pořídil televizní štáb už v roce 1994. „Polární“ grotesky byly natočeny v prostředí westernového městečka Šiklův mlýn a přilehlých krajinných exteriérech na Českomoravské vysočině. Hlavní roli Jana Welzla hraje slovenský herec Július Satinský. V dalších rolích uvidíte Vladimíra Javorského, Martina Trnavského, Milana Lasicu, Ditu Kaplanovou, Jiřího Pechu, Mojmíra Maděriče, Stanislava Tříšku a celou řadu brněnských herců.

POZOR SPOILER
 
Do hospody „U Morávků“ přichází pán a hodně si objedná. To, co dostane však není k jídlu. On už tady totiž ten pán dluží.   
My se ocitáme v redakci brněnských „Lidových novin“. Sem přichází dopis od nějakého pana Jana Welzla, psán podivným nářečím. Kdysi před lety si již psal s panem Těsnohlídkem. A mladý redaktor Golombek (Vladimír Javorský) se domnívá, že by z toho mohla být reportáž, a tak se za panem Welzlem vydává.  
V Záhřebu na Moravě, kde Jan bydlí jej ihned nalezne, a to právě v hospodě „U Morávků“. Zde je zrovna veselo a plno. Lidé si z Welzla dělají legraci. Golombek a on se domluví na další den ve škole. 
Zde Golombek poprvé spatří plastickou mapu, na které právě Welzl pracuje. Následuje domluva na přednáškách a knize.  
V Brně se Golombkovi moc nevěří, ale to už je Jan zde.  
Je pozván na uvítací oběd, kde se dopustí několika faux pas. Ale pozná dalšího redaktora, a to Edvarda Valentu. A pak, začínají vznikat první zápisky slavné knihy.  
Jan Eskymo vypráví a vypráví. I k onomu slavnému perpetuu mobile dojde.
Následuje vyprávění o lovu zvěře pomocí fonografu a také přednášky ve škole. Následuje ta největší v natřískaném sále a sklízí obrovský úspěch.  
Nu a pak přichází doba loučení, Jan opět touží po divočině… 

Film zachycuje postavu moravského dobrodruha a cestovatele Jana Eskyma Welzla v období let 1928-1929. Jan Welzl přečkává zimu ve svém rodném kraji a po rozmrznutí Beringova moře se chce vrátit na Novou Sibiř. Ale nejprve v Brně vystupuje v rádiu a přednáší. Jeho vyprávění o životě za polárním kruhem je ve filmu ilustrováno černobílými záběry, které mají divákovi přiblížit polární končiny a život za polárním kruhem.