Poslední dny války

Britský a německý   důstojník plus polská   zdravotní sestra, kterou   zachránili před   znásilněním, přestrojeni   za Němce, se snaží dostat   co nejdříve k Američanům   se svědectvím o popravě   členů polské exilové   vlády v SSSR sovětskými   vojáky. K tomu všemu mají v   patách Sověty, a to na   německém území, kde si   nemůžou být ničím jisti.   Jde o docela pěkný snímek z   prostředí konce 2. světové   války, který také mimo   jiné ukazuje, třebaže ne   úplně realisticky,   zbytečnost a krutost   posledních bojů na obou   frontách, v okamžiku, kdy je   Berlín už obklíčen   Sovětskými vojsky. Oceňuji   i to, že se na konci   nedočkáme žádného   velkého happy-endu, což se v   amerických filmech vidí   zřídka kdy.

Nevýrazný televizní   snímek, který snad ani   neměl vzniknout. Komorní   melodrama, které místama   vypadá jako hraný dokument,   nudí už od samého   začátku. Mnohé bitevní   scény jsou vytvořeny   počítačem, a vskutku velmi   dobře. Ale co je to platné,   když se vyznění příběhu   ztrácí ve vyčpělosti   trapných pasáží a zvratů,   které jsou doprovázeny   komorní a gregoriánskou   hudbou. Ani po půlhodině   sledování tohoto   prazvláštního díla mě   nenapadlo, o čem to vlastně   celé je. Televizní optika   budí úsměv nad trapností   všeho kolem, což ještě   podporuje katastrofální   herecké výkony. Oni ti herci   vlastně ani nemají co hrát.   Scénář plný nelogičností   je snad děravější než   ementál. Při přestřelkách   je nepochopitelně použita   roztřesená kamera, což se   zde vůbec nehodí a   postrádá smysl. Tento počin   je jeden velký filmový omyl.