Polnočná omša

O Štědrém dnu roku 1944, kdy německé jednotky pokračují v nemilosrdné likvidaci partyzánského odporu, se mezi příslušníky středostavovské rodiny Kubišových odvíjí osudové drama hrdosti, cti a strachu. Podaří se jim zachránit nejmladšího syna, který jediný našel odvahu k činu, teď je ale všechny smrtelně ohrožuje?
Koncem srpna roku 1944 vypuklo na Slovensku povstání, jehož cílem bylo zlikvidovat klerofašistickou Slovenskou republiku a umožnit osvobození země od východu. Nepředpokládaná přesila německých vojsk ale do listopadu zatlačila povstalce do hor, vzpoura byla potlačena a během zimy se rozpoutal likvidační teror postihující nejen zbylý partyzánský odpor, ale i civilní obyvatelstvo.
Za takové konstelace se ve filmu Polnočná omša ke štědrovečerní večeři a půlnoční mši scházejí příslušníci středostavovské rodiny Kubišových, jejíž synové reprezentují aktuální názorové rozvrstvení slovenské společnosti. Marián je příslušníkem fašistické Hlinkovy gardy, Paľo skeptický pragmatik, dvacetiletý Ďurko se přidal k partyzánům, byl zajat, na útěku zraněn a teď se uchýlil do rodičovského domu. Do téhož domu, kde je ubytován i německý velitel města major Brecker…
Jiří Krejčík (1918-2013) spolupracoval se slovenskou kinematografií od konce 40. let, ale bez výsledku, nakonec se jen pod pseudonymem podílel na scénáři satiry Štvorylka (1955) podle Janka Jesenského. I Polnočná omša vychází z cizí látky, ze stejnojmenné divadelní hry Petera Karvaše (1959), a také jí hrozilo, že ztroskotá, tentokrát na střetu vyhraněných a popudlivých individualit dramatika a režiséra. Tlumičem vášní se stal konciliantní vedoucí kolibské tvůrčí skupiny a spoluscenárista Albert Marenčin.
Vznikl tradicionálně laděný snímek, který sice nepřekonal inovativní Barabášovu Pieseň o sivom holubovi (1961), také ale neuvízl v pouhé divadelnosti, jakkoli právě na precizních hereckých výkonech je založen. Krejčík znovu zahrál na strunu svého Vyššího principu (1960) - včetně obsazení Ivana Mistríka a Němce Hannja Hasse, a traktoval příběh v odideologizované a odpolitizované rovině osobního rozvažování, co je člověk ochoten obětovat pro druhého, dokonce pro příslušníka vlastní rodiny, kde jsou hranice takové oběti a kam až sahá úchylná bestialita válečných zločinců. Zkombinoval přitom účinně slovenské herce s českými a také s nevšední tváří maďarské herečky Margit Baraové.

Jan Lukeš
LFŠ 2015

Slovenský film natočil režisér Krejčík podle stejnojmenné divadelní hry Petera Karvaše. Příběh se odehrává na Štědrý den roku 1944. Do domu Kubišových přichází na sváteční večeři německý velitel města Brecker. Netuší, že na půdě domu ukrývá rodina svého zraněného syna, partyzána, po kterém je vyhlášeno pátrání. Dokud nebude dopaden, zakázal velitel města sloučit půlnoční mši. Film je společným dílem českých a slovenských tvůrců. Na XIII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech byl oceněn medailí.
19 Febiofest 2012

Je Štědrý den 1944. Bez ohledu na tento významný křesťanský svátek probíhají na Slovensku kruté nacistické represe. Za účast ve Slovenském národním povstání nebo za pouhou pomoc partyzánům Němci popravují muže, ženy i děti. Usedlá měšťácká rodina Kubišových se snaží přežít jak se dá, i kdyby to mělo znamenat kolaboraci. Syn Marián je velitelem fašistických gard, cynický švagr Palo podniká a snaží se držet co nejvíc stranou. Palova žena Angela se zapletla s nacistickým majorem Breckerem, který u Kubišových bydlí. Vážné ohrožení pro rodinu včetně starých rodičů však přinese devatenáctiletý syn Juraj, který bojoval s partyzány a kterému se podařilo uprchnout před popravou,. Mladík se domů dostane se zraněnou nohou. Zatímco Němci provádějí kvůli uprchlíkovi prohlídky dům od domu. Juraj na půdě čeká na lékařskou pomoc a začíná blouznit v horečkách. A v přízemí probíhá "idylická" štědrovečerní večeře, na kterou se nechal pozvat sám major Brecker.
Vynikající psychologické válečné drama o maloměšťáctví, zbabělosti a o zoufalé snaze přežít i za cenu překročení všech mravních principů natočil ve slovenské produkci český režisér Jiří Krejčík. Film vznikl podle stejnojmenné divadelní hry Petra Karvaše. Exteriéry byly natáčeny v Banské Štiavnici.

Divadelní hru Petra Karvaše ztvárnil Jiří Krejčík jako palčivou diskusi o „vyšších principech mravních“, o zodpovědnosti a spoluzodpovědnosti za zločin. Vede analytický řez zbabělostí a beztvarým alibismem slovenského měšťáka uprostřed historického zlomu. U Krejčíka podmaňuje - jako i v předcházejících dílech - hluboký psychologický smysl a výrazná charakterizační kresba, stejně jako cit pro dramatické vyhrocení. Od začátku důsledně rozvíjí paralelu (a kontrast) vánoční idyly a odpornosti fašismu. Psychologické zázemí postav se však ve filmu zúžilo, polemické hrany předlohy se dost otupily i usvědčující síla měšťácké patologie je oslabená.
Kino Aero

Adaptace stejnojmenného dranatu Petra Sarvaše zachycuje dusnou atmosféru na Slovensku o posledních válečných vánocích 1944, zejména v malomešťácké rodině Kubišových, kteří se snaží prožít válku v klidu a jsou ohroženi návratem nejmladšího syna - raněného partyzána.

Autor/Zdroj: Bartošková Šárka/Československé filmy


Dramatický príbeh malomeštiackej rodiny Kubišových, ktorej členovia pokial' už priamo nekolaborujú s Nemcami, túžia aspoň prežiť vojnu v bezpečí. Vážnym ohrozením sa pre nich stáva návrat zraneného syna Juraja, ktorý bojuje s partizánmi.
Renáta Šmatláková Katalóg slovenských celovečerných filmov

Autor/Zdroj: Šmatláková Renáta/Katalóg slovenských celovečerných filmov


Dramatický příběh maloměšťácké rodiny Kubišových, jejíž členové, pokud už přímo nekolaborují s Němci, touží alespoň válku bez problému přežít. Vážným ohrožením se pro ně stává návrat zraněného syna Juraje, který proti okupantům bojuje.

Autor/Zdroj: /Febiofest