Pohádka o lidské duši [TV inscenace]

POZOR SPOILER

Slepý vodník hraje na housle a vzpomíná na staré časy. Druhý vodník mu zvědavě naslouchá.
Rusalka tancuje kolem a tu uvidí mladý student. Ten myslí jen na ni, a kvůli tomu mu jeho otec, mlynář nadává.
Děvče z vesnice sem přiváží obilí na semletí. Také chce, aby mlynářův syn přišel na dožínkovou zábavu.
Rusalka stále tančí a myslí na studenta, až je jí vyhrožováno vyhnáním z lesa.
Na dožínkové zábavě sice studen s děvčetem tančí, ale nechává ji v kole a odchází. Ona jde za ním, ale on ji posílá pryč a na rovinu jí říká, že by ji nemohl milovat. A pak do ní uhodí blesk.
Místní mládenec začne jejího otce popichovat a svádí vinu na studenta. Všichni se toho chytí a obklíčí mlýn. Studenta pak najdou až v lese a zbijí ho do bezvědomí.
Najde jej čarodějnice a vyléčí. Také jej zanese k Rusalce, na kterou však nesmí student rok promluvit, aby získala lidskou duši.
Mlynář není její přítomností nadšen, protože ona stále někde utíká. A jednou uteče student za ní.
A už je tu zima a padá sníh. Student stále Rusalku hledá. Najde?

V mnoha pohádkách už se člověk zamiloval do nadpřirozené bytosti, v málokteré je ale příběh lásky vyprávěn tak mistrně jako v té Mahenově o studentu a krásné rusalce. Těžký úkol na sebe student vzal, když v plaché lesní tanečnici chtěl lidskou duši probudit, aby ho milovala stejně hluboce a vroucně jako on ji. Pro svou lásku k rusalce vytrpěl si své, přesto v ní vytrval a svého štěstí se nakonec dočkal.