Píseň o velké lásce

Včerejší premiéra na CS   filmu. Přiznávám, že mám   rád tyto filmy plné naivity   a amatérských hereckých   výkonů dnes už dávno   zapomenutých hereček. Toho   všeho je tento příběh   plný. Je ale nádherné   vidět Theodora Pištěka v   roli velkostatkáře, který   svádí a líbá v lese   osmnáctiletou dívku, která   byla na chrastí. Druhý   milovník L. H. Struna,   pozdější představitel   charakterních dělnických   rolí, má ve filmu velkou   příležitost. Kvality a   hodnoty filmu z dnešního   hlediska těžko hodnotit a   já jen doufám, že takových   polozapomenutých filmů se v   archivech skrývá ještě   více. Film byl původně   natáčen jako němý a   středometrážní, až   později byly do příběhu   připsány další role a film   uveden do kin.

Prvních deset minut naprosto   stačilo k úplnému   znechucení a ztrátě zájmu.   Měl bych dát plný počet   sám sobě. Už po pár   minutách se tu vyje, ale   kdyby to byly alespoň   ženské, spral to kat, ale   chlapi. No, prostě, asi tak.   Nevšímejte si děje,   nestojí za nic, ale kdo má   rád úplně první filmy hned   po němé éře, jistě si to   vychutná. Mluvu, kameru a   hraní očima. Právě pro   tyto technické věcičky a   herecké umění dávám   čtyřicet procent.