Osudové ženy

Příjemné překvapení od   režiséra Bertranda Bliera a   mých oblíbených herců   Jeana Rocheforta a Jean-Pierra   Mariella. Jako misogyna mě   film potěšil. Chystal jsem   se na "Calmos"   několik let a nyní nelituji.   Sice v originále,   částečně francouzsky   rozumím, ale s polskými   titulky, což vyplnilo mezery.   Útěk před ženami na venkov   a život u dobrého jídla a   pití s filosofickými   disputacemi - jaká to   blažená představa. Jenže   všeho do času. A jak zpívá   Mirek Hoffmann: Není všechno   zlato, co se třpytí! Paul i   Albert sice úspěšně   unikají, ale svému osudu   neujdou. Lékařské   experimenty v závěru filmu a   úplný konec na ostrově, kdy   oba hrdinové uvíznou v   obrovské vagíně,   originální nápady. Bertrand   Blier nezklamal a natočil   opět jeden ze svých   kontroverzních filmů tak,   že se divák nemůže nudit.   Navíc jsou oba herci v   hlavních postavách v té   nejlepší životní a   herecké formě; je radost je   sledovat.