Osudné cesty lásky

"Osudné cesty lásky". Tak byl do češtiny nazván německý film Tobisu, natočený podle románu Franka Thiesse "Cesta k Isabelle" za režie Ericha Engela. Děj filmu líčí a psychologicky rozvádí mocný lidský zážitek, jenž hrozí dva lidi strhnout z nejzákladnějších mravních cest života, až se přece konečně dovedou s osudem vyrovnat.

Jsou zmítáni neobvyklými citovými zmatky, ale dokazují, že si silné povahy i tento zápas dovedou vybojovat, že se ze zmatky svých citů dovedou vyrovnat a tak zvítězit v jednom z nejtěžších vnitřních bojů, před nějž člověk může býti postaven. Režisér měl pro hlavní postavy tohoto dramatu k disposici dva vynikající umělce vídeňského dvorního divadla (Burgtheater), Ewalda Balsera a Hildu Krahleovou, dva talentované herce zcela nedávno objevené pro německý film.

Ewald Balser tu hraje muže, který před dvaceti roky ztratil svou nemanželskou dcerku, vzešlou z velké, pro něj nezapomenutelné lásky. Nalézá jí v tingltanglu v Marseille, dosud čistou a nepropadlou zhoubě prostředí, a odváží jí s sebou do Německa. Dlouholetá odloučenost působí, že tu stojí proti sobě spíš už muž a mladá žena než otec a dcera a tím směrem se vyvíjejí jejich city. Ušlechtilé charaktery dovedou je přemoci zřeknout se jich a nakonec jim tato těžká osudová zkouška přinese odměnu.

Ewald Balser vytvořil pro tyto duševní zápasy zralou a vyrovnanou postavu, která působí především neobyčejnou prostotou a jistotou mužského charakteru. Vedle něho Hilda Krahlová je dívčí typ jemný, citově se ovládající, jenž dovede však také zazvučet upřímným dívčím smíchem a žertem. V ostatních úlohách především Annemarie Holtzová jako přítelkyně rodiny Cornerovy, Rolf Weith jako mladistvý milovník a zvláště dobrá Maria Kopenhöferová jako adoptivní francouzská Isabellina matka.