I čtvrteční premiéra hry
Pavla Vrbky OBYČEJNÝ DŮVOD, připravená brněnským televizním studiem, byla přinejmenším zajímavá. Znovu jsme se setkali se současným typem člověka. Tentokrát s takovým, který se na naší obrazovce sice pravidelněji vyskytuje, ne vždy však úspěšně. Montér, stavbař, dálkový řidič – tentokrát stavbyvedoucí, jehož čas patří zejména práci, která ho baví i pohlcuje. Brněnští herci pod režijním vedením
Rudolfa Tesáčka byli skuteční a opravdoví. Stejné bylo i prostředí, v němž se pohybovali, a ani epizodní motivy (snad až na zdůraznění neúspěšné roztříštěné party po Milanově odchodu) nenarušovaly tuto charakteristiku hry. Stavbyvedoucí Milan v podání
Jaroslava Dufka byl plnokrevným mužem středních let, jehož chyby a prohřešky byly lidsky věrohodné a dokreslovaly dobře zajímavý charakter. Důležité je, že základní nosný dramatický konflikt
Vrbkovy hry má své opodstatnění, k jehož řešení v mnoha obdobných variacích přistupuje během života většina z nás.
RICHTEROVÁ, Ivana [ir].
Týden v televizi. Tvorba, týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 1981 [12. červenec], č. 28, s. 23. [upraveno, zkráceno]