Objev na Střapaté hůrce

No, já kdysi z kina utekl. Už ty pazvuky u více   než dvě minuty trvajících úvodních titulků   berou divákovi chuť. Napodruhé jsem tedy   statečně vydržel a musím napsat, že je to   blbost. I zde museli autoři nějak natlačit   sovětské rádce a pionýry, jinak by film   skončil asi někde ve škarpě. Nedá se říci,   že by to byla nějak velká škoda. Přesto   něco málo k hodnocení filmu dám, řekněme,   pro jeho takový menší osvětový, nebo lehce   vzdělávací záměr. Byť těchto okamžiků ve   filmu moc není.
201601036801/6822

U tohoto typu filmů se nedá očekávat nějaká   zvláštní nebo dobrá umělecká úroveň. Jeho   úkolem je však něco jiného, což zdařile   naplňuje i dnes. Pravda forma provedení je   poplatná době vzniku filmu. Tím úkolem filmu   je vzdělávat. Zvládnou to mnohdy i   dokumentární filmy, ale proč nevzdělávat   dětské publikum formou dětského filmu? On i   dospělý člověk se může při filmu něčemu   přiučit. Tématem je tentokrát astronomie.   Prosím neplést s astrologií. Parta mladých   pionýrů vyráží se svým profesor na pár dní   do přírody pozorovat hvězdy. Je známo, že   městské světlo znečisťuje noční oblohu. A   jakou ti caparti mají kliku. Hned někde poblíž   nich padne velký kus meteoritu. Třeba z filmu   tak mohu vědět, že se velkým meteoritům   říká bolidy. Jestli si to slovo budu za týden   pamatovat nemohu zaručit. Trvanlivost   zapamatování významu takového slova se u mne   přibližně rovná trvanlivosti nakrájeného   gothajského salámu z kauflandu.