Obchodník se smrtí

zajisté námětově   netradiční film obchodník   se smrtí těží z možné   hrozby teroristických   útoků, která je ve snímku   důvěryhodně vykreslena.   obchodník se smrtí ale není   jenom filmem o terorismu, ale   je také klasickou ukázkou   psychologického filmu s   milostným trojúhelníkem,   kdy v zaslepenosti   následujeme milovanou osobu,   i kdyby to mělo být na smrt.   a v tom je právě hlavní   kámen neúspěchu snímku,   který je tak jen   jednorázově dějově a   charakterově vykreslen. s   větší invencí se filmaři   k velké škodě diváka v   případě obchodníka se   smrtí moc neobtěžovali a   přitom motivů se nabízelo   více než dost. díky tomu se   z celkového hlediska jinak   nadějný obchodník se smrtí   ocitá ve středním poli   světové kinematografie, kde   zabírá pozici slabšího   nadprůměru.

Obchodník se smrtí (velice   nešťastný český   distribuční název) je i   přes milostnou dějovou linii   především filmem o hrozbě   teroristického útoku a s   ním spojené slepé   oddanosti. Scénárista   Corrado Calabrò však vidí   teroristu v naprosto každém   muslimovi, díky čemuž   snímek ztrácí na   výpovědní hodnotě a   stává se pouhým xenofobním   výkřikem, jenž díky své   černobílé vizi nakonec   vyzní do ztracena i přes   závažnost probíraného   tématu. Je to celkem škoda,   neboť režisér Renzo   Martinelli dokáže slušně   budovat napětí a když mu   zrovna scénárista nehází   klacek pod nohy v podobě   naprosto absurdní scény   (Alceův krkolomný útek   před zabijáky mě svou   hloupostí až rozesmál),   dokáže z herců vyždímat   maximum. Především pak   finále se Martinelliovi   vskutku povedlo a jen veliká   škoda, že podobný moment   není využit v nějakém   lepším filmu.