Obchodník se smrtí

zajisté námětově netradiční film obchodník   se smrtí těží z možné hrozby teroristických   útoků, která je ve snímku důvěryhodně   vykreslena. obchodník se smrtí ale není jenom   filmem o terorismu, ale je také klasickou   ukázkou psychologického filmu s milostným   trojúhelníkem, kdy v zaslepenosti následujeme   milovanou osobu, i kdyby to mělo být na smrt. a   v tom je právě hlavní kámen neúspěchu   snímku, který je tak jen jednorázově dějově   a charakterově vykreslen. s větší invencí se   filmaři k velké škodě diváka v případě   obchodníka se smrtí moc neobtěžovali a přitom   motivů se nabízelo více než dost. díky tomu   se z celkového hlediska jinak nadějný   obchodník se smrtí ocitá ve středním poli   světové kinematografie, kde zabírá pozici   slabšího nadprůměru.

Obchodník se smrtí (velice nešťastný český   distribuční název) je i přes milostnou   dějovou linii především filmem o hrozbě   teroristického útoku a s ním spojené slepé   oddanosti. Scénárista Corrado Calabrò však   vidí teroristu v naprosto každém muslimovi,   díky čemuž snímek ztrácí na výpovědní   hodnotě a stává se pouhým xenofobním   výkřikem, jenž díky své černobílé vizi   nakonec vyzní do ztracena i přes závažnost   probíraného tématu. Je to celkem škoda, neboť   režisér Renzo Martinelli dokáže slušně   budovat napětí a když mu zrovna scénárista   nehází klacek pod nohy v podobě naprosto   absurdní scény (Alceův krkolomný útek před   zabijáky mě svou hloupostí až rozesmál),   dokáže z herců vyždímat maximum. Především   pak finále se Martinelliovi vskutku povedlo a jen   veliká škoda, že podobný moment není využit   v nějakém lepším filmu.