Ninočka

V komedii Ernesta Lubitsche odehrávající se v Paříži 30. let se snaží trojice sovětských agentů prodat klenoty ukradené carské rodině. Záhy však nedokážou odolat svodům buržoazního světa a tak se začínají množit stížnosti na jejich chování, které dorazí až do Moskvy. Napravit situaci přijíždí do Paříže politicky prověřená a neústupná agentka Nina Jaščenková, zvaná Ninočka (Greta Garbo). Při své činnosti se seznámí s hrabětem Leonem de Algoutem, který se do ní zamiluje, a i Ninočka postupně podléhá svodům západního světa, vše však může ještě zkomplikovat ruská emigrantka velkokněžna Swana, současné milenka hraběte. Přes všechny lákadla a nabídky zůstává Nina věrná svým ideálům a vrací se Moskvy, ale na Paříž a na Leona de Algouta nedokáže zapomenout. Při další misi, tentokrát v Cařihradu, se opět setkává s hrabětem, který ji přesvědčí o své lásce a vše skončí jak ve správném romantickém filmu.

Traja ruskí emisári prichádzajú do Paríža, aby predali šperky zhabané počas revolúcie. Keď sa situácia skomplikuje, objaví sa na scéne súdružka Nina Ivanovna Jakušovová, aby urobila poriadok. Neverili by ste, aký môže byť súboj marxizmu a kapitalizmu romantický, sentimentálny a plný humoru.
„Tento film som prvý raz videl začiatkom 70. rokov, vysielala ho nemecká televízia. Bol som očarený jeho humorom. Pravdaže, žili sme v ponižujúcich časoch normalizácie a tento film z konca 30. rokov si neodolateľným spôsobom nádherne uťahoval z komunistickej totality. Bolo zarážajúce, že bol nakrútený v tridsiatom deviatom a bol pre nás taký aktuálny. Mal podobný humor ako divadelná hra Petra Ustinova Romanov a Julietta. Zosmiešňoval demagógiu a nadutú, arogantnú moc.
Stretnutie sovietskej komisárky so západnou kultúrou nás rozveseľovalo ako nič predtým ani potom. Zaujímavé je, že je to prvá komická úloha Grety Garbo. Musím povedať, že hrá oveľa lepšie ako vo svojich slávnych dramatických rolách.“
Milan Lasica
18 AFF 2010

Navždy zůstane nezodpovězenou otázkou, nakolik by legendární krása Grety Garbo zůstala bez fotografického umění Williama Danielse neobjevená. Jisté však je, že Daniels byl jediným kameramanem všech jejích významných filmů, počínaje prvním hollywoodským titulem Žena upír přes další ještě z němého období až po klasická díla amerického zvukového filmu, v kterých Garbo hrála. Scény, v nichž je její oduševněle niterný výraz zachycen v portrétu neopakovatelné krásy, jsou podtrženy, zvýrazněny a citlivě zachyceny Danielsovou kamerou. Význam realistického detailu Daniels poznával během svého prvního významného období při spolupráci s Erichem von Stroheimem. V Ninočce, Lubitschově ironické komedii o strohé sovětské komisařce, která nejprve podlehne výstřednosti pařížských klobouků a nakonec i lásce, se Daniels setkal s Gretou Garbo v ateliéru naposledy.
Febiofest 2004