Nesnesitelná lehkost bytí

Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou.

Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem…

Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů.

Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec.

Zdroj: ČT

Nesnesitelná lehkost bytí je dnes již legendárním snímkem, který na motivy stejnojmenného románu Milana Kundery natočil v roce 1988 americký režisér Philip Kaufman. Literární předloha byla u nás dlouhá léta obestřena aurou zakázaného díla, dostupného pouze omezenému počtu lidí (autor vydal román v torontském nakladatelství 68 publishers). Kunderův mnohovrstevnatý filozofický příběh se totiž odehrává na pozadí krizových dnů okupační invaze Prahy v roce 1968. Po emigraci si spisovatel právě tímto dílem získal světové renomé. - Ačkoli měl snímek v době svého vzniku velice slušný komerční i kritický ohlas (mj. byl nominován na Oscara za scénář a za kameru), Milan Kundera se od filmové podoby své knihy veřejně distancoval Američtí tvůrci totiž potlačili složitou stavbu a především existenciální ladění příběhu, líčícího životní rozhodování mladého českého lékaře Tomáše, a namísto tématu hledání skutečných hodnot a svobody akcentovali erotickou linii vyprávěni.""Malou" osobní historii, jejímž prostřednictvím se Kundera vyjadřoval k zásadním otázkám dějinných proměn, tak posunuli do polohy zajímavého a divácky vděčného, ale v podstatě komorního individuálního příběhu několika lidí z Východní Evropy. Pro české diváky, znalé místních reálií, je identifikace s příběhem obtížnější také proto, že většina "českých" exteriérů se natáčela z pochopitelných důvodů v Lyonu a v Paříži se zahraničními herci. Jednou z několika výjimek je komická postava svérázného pacienta, ztvárněná Pavlem Landovským a také
působení režiséra Jana Němce jako odborného poradce. Ve filmu jsou rovněž použity Němcovy dokumentární záběry z okupované Prahy. - Přes četné výhrady představuje Nesnesitelná lehkost bytí lepší část americké tvorby, věnované problémům Východní Evropy. Velký podíl má na tom vytříbeně estetizovaný obraz švédského kameramana Svena Nykvista, (důsledné využívajícího četná zrcadla ve funkci jakýchsi němých "zrádců", odhalujících utajované či slabé stránky hrdinů (např. Terezinu nahotu), působivě použité hudební výňatky ze skladeb Leoše Janáčka, i herecké výkony Daniela Day-Lewise a mladičké Juliette Binocheové v hlavních rolích.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled