Nechci nic slyšet

POZOR, SPOILER

U školy jsou mladí komedianti. Ti pak přijdou do maringotky, kde Béda brnká na klavír. Ten s nimi odjíždí na prázdninovou „štaci“.

Rodina jede z oslavy narozenin. Jenže otec jako šofér udělá chybu a do auta narazí vlak. Dostane se z něj jen malý chlapec Marek.

Komedianti mají představení, ale děti to evidentně nebaví.

Malý Marek nemluví a neví se, zda kdy bude. Ono si jej totiž berou do opatrovnictví manželé středního věku.

Komedianti zajedou do lesa a tam se utáboří.

Malý Marek se seznamuje s dalšími lidmi v rodině. Nejstarší je tam Saša. Ten Markovi vykládá, jak to zde chodí. Zavede jej i do skleníku odkud Marek uteče. Ne na dlouho.

Jedna z komediantek, které říkají Ona, se s Markem setká a zdá se, že k němu nalézá cestičku. I další děti za ní přicházejí a oni hned s nimi hrají. Saša začíná dívku „balit“. Ta však raději chodí za věčně utíkajícím Markem. Ten kouká na jejich poslední vystoupení a zaslechne vlak. Opět začne utíkat, ale to už je mu Ona v patách...

Přestože je tento snímek řazen mezi dětské, přesahuje je závažným problémem, který určuje veškeré dění: jedenáctiletý chlapec totiž jako jediný přežije tragickou autonehodu, při níž oba rodiče zahynuli. Zbavit se dlouhodobého šoku mu pomůže až setkání s kočovným studentským divadélkem... Kolísání mezi psychologickým dramatem a zjednodušujícím dětským filmem sotva pomáhá k lepšímu výsledku.

Do rolí rodičů byli původně obsazeni Karla Chadimová a Jan Tříska, kteří ale v roce výroby filmu odešli do zahraničí. Do role Bédy byl původně obsazen Jan Werich, ale nemoc mu práci znemožnila. Scénář diktoval režisér Ota Koval dramaturgyni Marcele Pittermannové v době své (mnoho měsíců trvající) rehabilitace po těžké autonehodě a ochrnutí.

Zdroj: Československá televize

Příběh jedenáctiletého chlapce, kterému po tragické smrti rodičů při autonehodě z utrpěného šoku pomohou až členové studentského kočovného divadla.

Autor/Zdroj: /Popis