Na Svatém Kopečku

"Na Svatém Kopečku" - úspěch stejnojmenné lidové hry se zpěvy zapříčinil, že byla zfilmována. Z dobře míněné snahy vzešel film prosycený milou, srdečnou náladou. Přičinili se o to zejména starší zkušení herci, kteří dali svým postavám nenucenou přirozenost podbarvenou osobitým humorem se zárukou dobré zábavy a rozesmátých tváří diváků. Byli to především Jaroslav Vojta jako hanácký statkář, Valentin Schindler jako všeobecně známý a oblíbený "stréček" Matěj Křópal z Břochovan a Jindřich Plachta jako bodrý, v rozmýšlení však značně pomalý a těžkopádný šafář.

Cikánově režii se podařilo živě a barvitě zachytit ruch lidové slavnosti o pouti na Svatém Kopečku a prostředí selského statku v jeho všedních dnech. Také se filmem dalo mnohem více obrazově i dějově vytěžit z Luhačovic. Jiřina Steimarová herecky dobře vyjádřila svou roli chvílemi sentimentálního, jinak však rozhodného děvčete. Zjevem příliš útlá a křehká na to, aby naplnila představu hanáckého děvčete, ale tenkrát si s takovými detaily filmaři hlavu nelámali. Světla Svozilová si hrála její výstřední kamarádku velmi výstižně, neboť dokázala se zamilovat neuvěřitelně rychlým tempem do prostomyslného konfekcionáře a básníka, kterého s jistou dávkou humorné nemotornosti a smolařství vytvořil tehdy ještě brněnský herec Ladislav Pešek.

Zato tam, kde se objevil na scéně Rudolf Lampa jako milovník, to povážlivě skřípalo v topornosti postojů a primitivního ochotnictví hereckého podání - jakož všeobecně vůbec ti milovnící byli trestem tehdejšího českého filmu.

POZOR SPOILER

V Brochovanech se smlouvá svatba. Dva pantatíci chtějí pro své děti to nejlepší. Statkář Holeček z Dolan by rád vyvdal svou Hedu a statkář Křópal zase svého synovce Stanislava, agronoma. A protože Heda má svou hlavu a nechce o vdavkách ani slyšet, má pan synovec přijet jako agronom dolanského statku. Ten však za sebe pošle náhradu, básníka Voříška. Ten přijíždí vlakem, v němž se pozná s dívkou, která jede přesně tam, kam on. A Voříšek jí vyžvaní naprosto vše. Nu, a ona to hned po příjezdu vyslepičí Hedě a ta otci, čímž jej dost nakrkne. Do Luhačovic, kde odjel Křópalův synovec, přibyla i známá zpěvačka. Ana jest matkou Hedinou, leč ta, chuděra, matky své nepoznala. Jen její dopisy, jež nalezla. A nyní se rozhodne za ní jet a spatřiti ji. Samozřejmě, že se k ní přidává i její kamarádka, ale obě tam jedou inkognito. Heda pod jménem Helsingová. Zde se setká i se Stanislavem. Naleznou v sobě zalíbení, leč Stanislav ví, že je paní Helsingová vdána. A tak jí jednou představí jejího manžela. Z dokonale zamotané situace jej vysvobodí jeho strýc. Jenže tím motanice zdaleka nekončí…

Tuctová a v realizačních nákladech více než úsporná filmová verze populární lidové operety, těžící z líbivého zpracování moravského folklóru. Brněnský komik V. Šindler opět dostal příležitost a z plátna zpíval "My Hanáci, My jsme chlapci". Jen mimoděk je ve filmu zachyceno proslulé poutní místo, jak vypadalo v polovině 30. let.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu