Na hraně zítřka

V době, kdy byl akční blockbuster Na hraně zítřka uveden v kinech, média zaplavily titulky, které si byly v mnohém podobné: „Na hraně zítřka je nejlepší videohrou, kterou nejde hrát“ (Wired) nebo „Na hraně zítřka je film jako videohra, a tentokrát se jedná o kompliment“ (Indiewire). Sám režisér Doug Liman v jednom z rozhovorů zveřejnil, že podobnost s počítačovými hrami nebyla náhodná: „Na hraně zítřka není pouze film o hrdinovi, který je nesmrtelný, stejně jako postavy ve videohrách. Jde i o film, jenž ve vás vzbuzuje frustraci, stejnou, jako když hrajete hru, myslíte si, že už dosáhnete vytyčeného cíle, ale pak vás zabijí a vy se musíte vrátit na začátek.“

Podplukovník Cage během snímku svoje pozice střídá. Chvíli působí jako postava z počítačové hry, která se zoufale snaží zachránit lidstvo před invazí, posléze připomíná spíše samotného hráče, jenž rozehrává jednotlivé situace a pozoruje, kam až jeho hra může zajít. Využívá svého postavení, dělá vtipy na účet členů roty nebo si buduje románek s „Ocelovou mrchou“, zkušenou bojovnicí Ritou.

Film sklidil pozitivní ohlasy od kritiků i sci-fi fanoušků, kteří se vrhli do vytváření hypotéz, analýz a výpočtů vztahujících se zejména k jeho závěrečné části. Na hraně zítřka také jako jeden z prvních snímků ukázal, že přímá inspirace videoherním průmyslem se nemusí nést pouze na vlně přemrštěných střeleckých scén či jiné akční podívané. I samotný způsob vyprávění může vést k netradiční a poutavé mediální konvergenci.

Princip zacyklení není přitom v kinematografii ničím novým – také Bill Murray se ve filmu Na Hromnice o den více (Groundhog Day, 1993) probouzí stále do nového dne. Podobný postup použil například Tom Tykwer v kultovním snímku Lola běží o život (Lola rennt, 1998) nebo o jedenáct let dříve Krzysztof Kieślowski v Náhodě (Przypadek, 1987) – o jeho inspiraci počítačovými hrami ale dobové prameny mlčí.

Ondřej Moravec
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Zemi napadli vetřelci z vesmíru a snaží se vyhladit lidstvo. Boj s nimi je velmi namáhavý a zprvu i nerovný. Vojenský důstojník Bill Cage se nechtěně dostane přímo do boje a nečekaně se mu nabídne možnost, jak postupně na vetřelce vyzrát. Sám nepřítel mu nabídne šanci restartovat den a tréninkem a sebezdokonalováním najít cestu k vítězství. Ale ani to nejde bez opravdových přátel a bez účinné pomoci ostatních vojáků.

Tom Cruise v překvapivě chytré akční sci-fi podívané

Jednoznačným překvapením roku je pro mě „Na hraně zítřka“ čili „Edge of Tomorrow“. Proč? Protože tenhle film mohl dopadnout hodně špatně – stále se opakující den? Neporazitelný hrdina? Mimozemské potvory a do toho lovestory? To by se mohlo sakra zvrtnout. Ale nestalo se. Film je skvělý.

Tak tedy – o čem to je? V blízké budoucnosti útočí na Zemi Mimikové, mimozemská rasa připomínající včelí kolonii, vytrvale obracející velká města v hromadu trosek a zanechávající za sebou miliony lidských obětí. Žádná armáda na světě se nevyrovná rychlosti, brutalitě a zdánlivé předvídavosti vyzbrojených mimických bojovníků a jejich velitelům s telepatickými schopnostmi. Lidstvo upírá zbytek svých nadějí a sil k poslední šanci. A boje, který rozhodne, se účastní i podplukovník Bill Cage (Tom Cruise), který nikdy nebyl v žádné bitvě. Nažehlený panák, který má na starosti marketing armády a nejlépe mu jde vystupování před kamerou je bez cirátů degradován a s nulovým výcvikem a mizernou výzbrojí poslán splnit úkol, který není ničím jiným než sebevražednou misí. Během několika minut je zabit, předtím se mu však podaří zneškodnit Alphu, jednoho z vyšších bojovníků Mimiků. Ač se to zdá nemožné, procitne opět na začátku toho samého pekelného dne a je nucen znovu bojovat a zemřít… a tak stále dokola. Přímý fyzický kontakt s mimozemšťanem způsobil, že se dostal do časové smyčky a je tak odsouzen prožívat nelítostnou bitvu znovu a znovu. S každým dalším pokusem se však zvyšuje jeho odolnost a pohotovost a své rostoucí schopnosti dokáže v boji s Mimiky lépe využívat. Po jeho boku bojuje členka speciálních jednotek Rita Vrataski (Emily Blunt), která zlikvidovala víc Mimiků než kterýkoliv jiný bojovník na Zemi. Každá další bitva je pro Cagea a Ritu příležitostí najít způsob, jak mimozemské vetřelce porazit a Zemi zachránit.

Co se týká filmů, ve kterých se opakuje stále stejný den, jejich natočení bývá komplikované a často nepříliš povedené. Je totiž velmi snadné sklouznout k laciným vtipům, k absurditám, které se dobře podařilo natočit ve filmu „Na Hromnice o den více“ („Groundhog Day“, 1993). Zároveň je to však velice náročné, zvláště v tomto snímku. Dokonce natolik, že i Mirka Spáčilová vyjádřila obdiv ke skriptkám filmu (to jsou ty, kdo mají na starost přesnou návaznost záběrů a všechny detaily). Bill Cage se tedy každý den probudí na stejném místě a zažívá stejné situace, které ho však přivedou k Ritě Vrataski. Díky tomu, že ona se v celé situaci velmi dobře orientuje (neb má stejnou zkušenost), mohou oba vytěžit z opakujícího se času maximum. Tom Cruise pak skvěle hraje muže, který se z původní kancelářské krysy v pečlivě nažehlené uniformě, cynického a nesympatického „píáristy“ promění do chlapa s jasným cílem, odhodláním, odvahou a pečlivostí, aniž by ztratil své lidské já. Mezi ním a Ritou vznikne i něco víc, než jen vojenská spolupráce, ale autoři netlačí na pilu – románek se koná, nicméně ničemu nevadí a je jaksi samozřejmý. Také scény výcviku Billa jsou dobře natočené. Žádné heroické výkony přes noc – Bill se pěkně zapotí, aby se v boji dokázal posunout o jediný malý krok. Emily Blunt je zdatným spoluhráčem v tomto tandemu a jak sama ve filmu o filmu říká, konečně nehrála něžnou dívku, ale pořádně drsnou potvoru. Tempem, jakým je celý film natočen, vám jeho stopáž ubíhá, aniž byste se na chvíli nudili, což také u podobných filmů hrozí. Každý den je jiný, ne vždy vše vyjde podle plánu, ale je čas i na vtip a pečlivě dávkovaný humor.

Režisérem snímku je Doug Liman („Bourneův mýtus“ 2004, „Pan a paní Smithovi“ 2005), autory scénáře jsou Dante Harper, Christopher McQuarrie a Joby Harold. Scénář vznikl na motivy úspěšného románu All You Need is Kill Hiroshiho Sakurazaky. Producenty filmu jsou Erwin Stoff („Matrix“ 1999, „Já, legenda“ 2007), Gregory Jacobs („Behind the Candelabra“ 2013, „Contagion“ 2011) a Jeffrey Silver („300: Bitva u Thermopyl“ 2006), výkonnými producenty jsou Jason Hoffs, Tom Lassally, Doug Liman, Dave Bartis, Joby Harold, Hidemi Fukuhara a Bruce Berman a koproducenty jsou Kim Winther a Tim Lewis. Natáčecí tým filmu o filmu tvoří držitel Ceny Akademie kameraman Dion Beebe („Gejša“ 2005), filmový architekt Oliver Scholl („Den nezávislosti“ 1996), vedoucí střihu James Herbert („Sherlock Holmes“ & „Sherlock Holmes: Hra stínů“ 2009 a 2011), kostýmní návrhářka Kate Hawley („Pacific Rim“ 2013) a na Oscara nominovaný vedoucí vizuálních efektů Nick Davis („Temný rytíř“ 2008). Ani tentokrát nepominu autora soundtracku, jehož jméno zvláště po letošních Oscarech zní velmi dobře. Je jím Christophe Beck („Frozen“ 2013). A doporučím i 3D verzi, v níž si naplno vychutnáte všechny dokonalé efekty, nádherné záběry exteriérů i detaily speciální výstroje a Mimiků. Začátek filmového léta se prostě povedl a nelze jinak, než ohodnotit snímek „Edge of Tomorrow“ na 85%, které si zaslouží všichni, kdo se na něm podíleli. A vám by neměl uniknout. – P.S.: Na oficiálním webu si můžete zahrát pěknou hru k filmu.

Ivan Hladík (www.ivanhladik.cz)

Edge of Tomorrow
Akční / Sci-Fi / Thriller
USA / Austrálie, 2014, 113 min
Režie: Doug Liman
Hrají: Tom Cruise, Emily Blunt, Brendan Gleeson, Bill Paxton,
Jeremy Piven, Lara Pulver, Charlotte Riley, Jonas Armstrong…
ČR premiéra: 5. 6. 2014, Warner Bros CZ
www.edgeoftomorrowmovie.com

Příběh filmu se odehrává v blízké budoucnosti. Mimikové, hmyzu podobní mimozemšťané, vytrvale útočí na Zemi a mění velká města v hromadu sutin s milióny lidských obětí. Žádná armáda na světě není schopna odolat rychlosti, brutalitě ani zdánlivé předvídavosti mimických bojovníků či jejich telepaticky komunikujících velitelů. Nyní však armády celého světa spojily své síly k poslednímu zoufalému útoku proti mimozemským hordám. Podplukovník Bill Cage (Cruise), který se nikdy nezúčastnil ani jediné bitvy, je náhle degradován a poté je bez přípravy a s mizernou výzbrojí nasazen do téměř sebevražedné akce. Cage je během několika minut zabit, ale před svou smrtí se mu podaří zabít Alphu. Jakýmsi zázrakem opět ožívá na začátku stejného proklatého dne a musí znovu bojovat a umřít... a znovu a znovu. Přímým fyzickým kontaktem s mimozemšťanem se dostal do časové smyčky, ve které je odsouzen opakovaně prožívat stále stejnou bitvu.
V každé další časové smyčce je však Cage otrlejší, zkušenější a mazanější a v boji proti Mimikům dokáže své rozvíjející se schopnosti lépe využívat. V boji mu po boku stojí i příslušnice zvláštních jednotek Rita Vrataski (Blunt), která pustoší řady Mimiků více než kdokoliv z pozemšťanů. Každá opakující se bitva proti mimozemšťanům je pro Cage a Ritu příležitostí pro nalezení klíče k vyhlazení vetřelců a záchraně Země.

zdroj: Warner Bros. CZ

Akční sci-fi Na hraně zítřka natočil režisér Doug Liman podle tzv. ranobe-románu (stručné čtivo pro mladé) japonského spisovatele Hiroshiho Sakurazaky. - Zemi napadla mimozemská armáda Mimiků (podobajících se vzdáleně klasickým vetřelcům). Ti postupují Evropou a zanechávají za sebou zkázu. Naději přináší nová bojová vesta, kterou s úspěchem použila v bitvě u Verdunu seržantka Rita Vrataski, a tak stala válečnou hrdinkou. Při chystané invazi z Británie na starý kontinent má tiskový mluvčí americké armády major William Cage připravit propagační kampaň. Jenže generál Brigham samolibého zbabělce degraduje a zařadí do speciální bojové jednotky, používající exoskeletony. Při invazi muž po zabití jednoho Mimika zemře, ale probere se opět v kasárnách. Vše, co tu zažil den před invazí a při ní, se přesně opakuje. Cage postupně zjišťuje, že se ocitl v časové smyčce (způsobila to krev zabitého mimozemšťana, jež ho potřísnila): ve chvíli, kdy zemře, se zase probere na základně. To se den po dni opakuje, ale on se v boji, spolu s Ritou (která ho tvrdě trénuje) pokaždé dostane o něco dál. Seržantka měla stejnou schopnost, přišla však o ni při transfúzi. Díky dr. Carterovi ví, že Mimiky lze zastavit likvidací jejich společného mozku, nazvaného Omega. Dvojice se k němu postupně dopracuje až do zničené Paříže. Podaří se jim Omegu zlikvidovat, a tak zničit i všechny Mimiky. Cage se probouzí v helikoptéře den před plánovanou invazí. Setká se s členy jednotky i s Ritou; záhy vyjde najevo, že nebezpečí je zažehnáno… - Tvůrci si vynalézavě pohrávají s motivem opakujících se situací a postavě majora Cagea nechávají prostor k přeměně od protřelého a zbabělého manipulátora ke statečnému zachránci i k rozvíjení vztahu mezi osamělými bojovníky. Těžiště spočívá v akčních válečných scénách, ale příběhu nescházejí ani humorné okamžiky a důvtipné hlášky. – Obdobný princip časové smyčky byl použit v komedii Na Hromnice o den více (1993, Groundhog Day; r. Harold Ramis).
-kat-, Filmový přehled 2014/6