Možná přijde i kouzelník [TV pořad]

No nevím, já všeobecnou   poblázněnost tímto pořadem   tolik nesdílím. Mně to   připadalo jako česká obdoba   Ein Kessel Buntes. Ta   neskutečná přemíra   zpívaných pasáží,   hudebních, tanečních a   baletních kreací, zejm. v   prvních čtyřech dílech, to   mě vždy dokázalo unudit.   Vyčkat mezi tím vším, kdy   se konečně objeví nějaká   dobrá scénka nebo dialog, to   byl nadlidský výkon. Co mě   pobavilo byly legendární   scénky jako Maryša, A ty se   ptáš co já, Mládkova   němčina a tématické díly   9. Vánoce a 10. Svatba. Zpěv   a tanec zredukovat na polovinu   a ve stejné míře naopak   přidat humor, bylo by to   daleko zábavnější. Takhle   je to ovšem jen na slabý   průměr 45%.

Tohle byla klasika nad   klasiky, škoda že už nic   podobného nedávají. Kaiser   s Lábusem byli neskutečný.   Nejvíc se mi líbily jak byl   Kaiser tělocvikář, nebo   holka ve škole u tabule a   nebo gumičky :-D

Hodnotit jako celek - to je   díl od dílu, scénka od   scénky. Něčemu se dá   zasmát i dnes, něčemu se   skoro nedalo ani tenkrát...

Jako tomu bylo u drtivé   většiny estrád minulých   dob, tak i tato zaváněla   trapností. Z četných   repríz v 90. letech, které   jsem celkem poctivě shlédla   doufajíc, že snad názor   změním k lepšímu, musím   konstatovat, že nikoliv!   Kromě několika pár scének,   které opravdu šly na   bránici (viz např. okurky,   gumičky a čulibrk), kterých   ale bylo žalostně málo, byl   tento pořad jedna velká   nuda. Oproti Silvestrům s   panem Menšíkem, které   nestárnou ani po letech,   tohle je neskutečná   trapnost. A pan Kaiser je   trapnost asi ze všech   největší, bohužel...

kabaret+kouzelník
Kabaret pohody a Kouzelník   bylo z televizní zábavy asi   to nejlepší, co jsme mohli   vidět a po letech se rádi na   nějaké opakování   podíváme. Dnes už se   díváme s nostalgií.

V roce 1982 jsem na tenhle   pořad (co by čerstvá   puberťačka) koukala jen   proto, že nedávali nic   jiného. Těchto estrád byla   plná TV a všechny mi   přišly stejné. Dnes na něj   koukám s trochou nostalgie a   po všech těch Superstar,   Vyvolených a jiných   nechutnostech mi přijde jako   milé pohlazení na dobrou   noc. Originální humor   Kaisera s Lábusem, kterým   zdatně sekunduje Jiří Korn,   hvězdy tehdejší hudební   scény se svými největšími   hity a spousty scének a   skečů, které opravdu   rozesmály. Kam se podělo   tehdejší umění   scénáristů a režisérů?   Kde je ten cit podchytit   právě to, co diváka pobaví   a odvede, alespoň na chvíli,   od každodenních starostí?   Dnes na mě i ze   Silvestrovských   "zábavných"   večerů dýchá nuda a   lacinost. Zdá se že český   humor zůstal v totalitě.....