Ministr [DCP]

Ministr dopravy, Bertrand Saint-Jean, je uprostřed noci probuzen svým osobním sekretářem. Do rokle se zřítil autobus. Ministr jede na místo nehody, nemá jinou možnost. Tak začíná odysea státního úředníka, napříč stále složitějšímu a nepřátelsky naladěnému světu. Rychlost, boje o moc, chaos, ekonomická krize… V šíleném sledu událostí střídá jedna krizová situace za druhou. Jaké oběti jsou tito vysoce postavení muži ochotni akceptovat? Jak dlouho vydrží ve státě, který pohltí ty, kteří mu slouží?

Téma francouzského filmu Ministr je více než aktuální. Příběh filmu nás zavede do zákulisí vysoké politiky a ukazuje na nekalé praktiky v nejvyšších sférách. Na pozadí příběhu o ministru dopravy se odkrývají metody vládnutí, marketingových a PR strategií na udržení moci i lidské charaktery. Ministr dopravy, Bertrand Saint-Jean, je uprostřed noci probuzen svým osobním sekretářem. Do rokle se zřítil autobus. Ministr jede na místo nehody, nemá jinou možnost, nehoda si vyžaduje přítomnost zástupců státu. Tak začíná odysea státního úředníka, napříč stále složitějším a nepřátelsky naladěným světem. Rychlost, boj o moc, chaos, ekonomická krize. V napínavém sledu událostí jedna krizová situace střídá druhou. Jaké oběti jsou tito vysoce postavení muži ochotni přinést? Jak dlouho vydrží ve státě, který pohlcuje ty, kteří mu slouží?

Zdroj: Film Europe Media Company

Snímek Pierra Schoellera (nar. 1961) Ministr je zajímavou studií o současném výkonu politické praxe. Protagonistou je ministr dopravy Saint-Jean, zodpovědně odvádějící náročnou práci i díky obdobně vytíženému týmu spolupracovníků, z nichž má nejblíže k šéfovi své kanceláře, příteli Gillesovi. Oba musejí v krátkém časovém úseku řešit řadu záležitostí, od tragické havárie autobusu a další autonehody (kterou zaviní ministr sám a při které zahyne jeho dočasný řidič) přes každodenní chod úřadu až po dilema, zda přistoupit na radikální změnu názoru, týkající se jimi odmítané privatizace železnic. Saint-Jean s ní nakonec souhlasí, avšak záhy je jmenován ministrem práce a sociálních věcí. Kdesi v pozadí zůstává vlastní soukromý život, jejž mu ovšem rovněž organizuje jeho úřad. Na rozdíl od většiny obdobných filmů, zdůrazňujících negativní stránky politické moci (zkorumpovanost, pokrytectví, bezskrupulóznost apod.) se tu tvůrci soustřeďují především na strohý popis každodenní rutiny. – Kladem snímku, předznamenaného buñuelovským prologem, jsou i civilní herecké výkony.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2013/1