Metropie

Nevím proč, ale okamžitě   jsem si vybavila ponurou   atmosférou i životem   hlavního hrdiny Christiana   Balea v Mechanikovi.   Skarsgårdy jsem poznala po   hlase okamžitě, tak jako   lacinou Juliette Lewis,   ponurost se mi pak z   animovaných filmů   ztotožňovala nejvíce asi se   snímkem Mary a Max, ostatně   tak jako nevhodné narážky v   obsahu, které z obou filmů   dělají tvorbu nevhodnou   dětem, byť Mary a Max je o   dost přijatelnější,   veselejší. Poletující   hlavy a veškerá žádná   artikulace v Metropii mi zase   připomněly South Park,   celkově děj se mi ale líbil   a nevadila by mi ani verze   obyčejného života Rogera a   jeho problematiky řídnutí   vlasů a ztráty sexuální   náruživosti. V tak   nepřívětivé verzi bytí   bych se coby pouhý divák   opravdu vyžila.

Dobrý nápad, propracovaná   děsivá atmosféra a   zajímavý příběh, který   ovšem položil spoustu   otázek a odpověděl dost   málo.

Európa neďalekej   budúcnosti; Prírodné zdroje   boli vyčerpané, globálne   finančné trhy sa zrútili,   korporačná skupina Trexx   vynašla spôsob, ako   ovládať ľudí. Hlasy,   ktoré ľudia počujú vo   svojich hlavách, nie sú   žiadne paranoje, ale   pochádzajú od iných ľudí   sediacich za mikrofónom.   Trexx takto neovláda len   náhodne vybraných občanov   (akým je aj hlavná postava   Roger), ale aj prominentné   autority, klimatológov a   zástancov zelených   technológií. Táto eko   pointa je úplne v pozadí,   dá sa brať rôzne. Môže   reálne hroziť, že sa   takíto ľudia chcene-nechcene   stanú figúrkami? A čo keby   Trexx nebol vykreslený v tak   negatívnom svetle, vnímali   by sme ho inak? Čo ak v   neďalekej budúcnosti, keď   bude Zem v takom stave, v akom   je tu, nebude môcť byť   akceptovaný priestor pre   slobodnú voľbu jednotlivca v   určitých oblastiach? A ak   nebude, bude to zle?

Animace není ani tak   originální, jako spíše,   pro využití ve filmu,   nezvyklá. Připomínala mně,   i děj by tomu odpovídal,   levnou počítačovou   adventuru, a to dosti nudnou.   Depresivní ponurá budoucnost   a snaha o ovládnutí obyvatel   je téma už mnohokrát   zpracované. Snad akorát ten   šampón by mohl zabodovat.   Mimo, poměrně slabý děj,   který nešťastně balancoval   mezi „akčním“   pátráním a filozofováním,   mě zarazily dvě dosti   nedomyšlené věci. Bylo   řečeno, že síť metra   propojuje celou Evropu a po   povrchu se téměř, až na   pár jedinců, necestuje. To   by ovšem bylo metro zahlcené   davy lidí a ne takřka   liduprázdné. Mohlo sice   dojít, např. po nějaké   katastrofě, k rapidnímu   úbytku obyvatelstva, to by   pak celá výstavba dopravní   sítě, a její   rozšiřování, postrádalo   smysl. Další věc je   samotné ovládání obyvatel.   Každý našeptávač měl   přiděleného jednoho   „klienta“, což z děje   samotného vyplývá.   Převedeno do praxe, jedna   polovina lidí by musela   vykonávat funkci   našeptávačů a druhá by   byla ovládána. Velice   neefektivní, i za   předpokladu, že by mohl mít   našeptávač i více   „klientů“.   Pravděpodobnost utajení   tohoto projektu by se pak   ovšem rovnala nule.   Potenciál to ale mělo. Vzít   námět do rukou někdo   schopnější, mohl mít, co   se týče napětí a   atmosféry, Blade runner   důstojného nástupce.   Úplně to vidím.