Mazací hlava

POZOR SPOILER
  
Snad v kosmu snad před planetou se objeví mužská tvář. Z něj pak ústy vyleze nějaká podivnost. „Housenka s hlavičkou“. Jiný podivný muž s vyrážkami tahá za páky a „housenka“ padá do nějaké tekutiny. 
Týž muž pak kráčí do nějaké budovy a pak do výtahu. Přede dveřmi jeho bytu jej osloví sousedka jako Henryho a povídá, že volala nějaká dívka a její rodiče ho zvou na večeři.  
On tam tedy přijde. Matka se vyptává, děvče má jakýsi záchvat a otec nabízí malé kuře. To pak dává Henrymu krájet a ono to začne hýbat nožičkami. Při tom z toho něco teče. 
Matka se pak Henryho ptá, zda měl s její dcerou styk, protože ona porodila a je to v nemocnici. Lékaři nevědí co to je. Ale pokud se ti dva mladí vezmou, mohou si jej z nemocnice odnést. 
Uběhne nějaký čas. On se vrací domů, kde je ona i s tím z nemocnice. Nemá to ruce nemá to nohy a stále to řve. Takže děvče ztrácí nervy a odchází.  
Když tomu Henry změří teplotu, dostane to nějakou vyrážku, ale už to neřve. Jen když chce Henry odejít.  
Ten pak vidí slečnu s nádory na obličeji, jak zašlapává ony „housenky“. Také je nalézá v posteli. 
Henryho navštíví sousedka a užijí si spolu.  
Henrymu pak upadne hlava a tu najde nějaký kluk, který ji odnese do bazaru. Tam se s ní dělá test, zda z ní jdou vyrobit tužky s gumou na konci.  
Henry se probouzí s hlavou na krku. A vidí, jak si sousedka vede domů muže.
Nakonec Henry přestřihává to, v čem je malý tvor zabalen a opět se setkává s podivnou „housenkou“...  

David Lynch natáčel tento film s přestávkami v průběhu pěti let. V jeho celovečerním debutu zazářil Jack Nance jako Henry Spencer, muž žijící v bezejmeném industriálním prostředí. Když Henry zjistí, že jeho bývalá přítelkyně Mary je těhotná, vezme si ji a začnou spolu žít v jeho ohavném malém bytě. Jejich dítě se narodí ošklivě znetvořené a nepřestává křičet. Mary brzy s hrůzou a odporem prchne a nechává Henryho na pospas křičícímu dítěti. Intenzivně niterná noční můra Mazací hlava postupuje svým vlastním pomalým, surrealistickým tempem: Henryho svět je rakovinný snový výjev, místo kde se hříchy projevují jako bizarní stvoření, kde existují světy uvnitř světů... Lynch sám snímek interpretuje jako produkt vlastních obav z otcovství.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: titulky

Kultovní prvotina Davida Lynche Mazací hlava (1976) vznikala na počátku sedmdesátých let při studiu začínajícího režiséra na Americkém filmovém institutu. Depresivní experimentální snímek o nešťastném tiskaři, jemuž nevěrná snoubenka porodila slizkou, nemocnou a naříkající zrůdičku, se ovšem kvůli finančním problémům nakonec realisoval přes čtyří roky. Výsledkem bylo vizuálně i technicky pozoruhodné dílo, v němž obraz dominuje nad úspornými dialogy i nad vlastním příběhem. - Hrůzné mystérium lze interpretovat podle různých klíčů, včetné psycho-sexuálních výkladů. Zásadní vliv na konečnou podobu filmu však zřejmě měly autobiografické prožitky Davida Lynche, jenž se při realizací porovnával s vlastními problémy a pochybnostmi, zda je schopen zvládat roli manžela a otce dítěte, jež se narodilo s tělesnou vadou (jeho dceru Jennifer sužovaly tzv. koňske' nohy). I proto Ize Lynchův celovečerní debut vnímat jako reflexi trýznivé noční můry mladého muže, jenž sám nemá jasno, zda založil rodinu s vhodnou partnerkou či zda bude schopen vypořádat se se změněnou životní situací. - Černobílá kamera, bezútěšné dekorace
a záběry zčásti pohroužené do hrozivých stínů mohou evokovat klaustrofobickou estetiku německého expresionismu (Langovo drama Vrah mezi námi), nejednoznačná symbolika odkazuje na díla filmových surrealistů (Cocteauova fantazie Krev básníka). Vedle toho ovšem Lynch do snímku vkomponoval i většinu typickijch postupů, jež plně využil v pozdějších dílech (např. obludné makrodetaily, rakursy kamery, bodave' přeexponování snových nebo podvědomých sekvencí, drásavá zvuková a ruchová stopa, navozující "karlínsky" stísňující náladu průmyslového města atd.). V Mazací hlavě lzv Vystopovat i
řadu paralel s režisérovým fenomenálním seriálem Městečko Twin Peaks: od klikatého vzoru na podlaze přes postavu nesmělého a neohrabaného děvčete z radiátoru až po účast hereckých představitelů (John Nance, jehož bizarně vztyčený účes připomíná "vrkoč" titulní postavy z hororu Frankensteinova nevěsta z roku 1935, a Charlotte Stewartová). - Ačkoliv Lynchův "avantgadní horor" s nezbytnou závěrečnou katarzí od počátku předkládá vedle drasticky zvrhlého humoru) několik šokujících scén, zůstává pro (divákovo vnímání
nejútočnější sekvence, v níž tiše trpící "otec" maličkému netvorovi (nechtěně?) prostřihne nůžkami beztvárné tělíčko. Ne neprávem je tato pasáž srovnávána s nejproslulejší scénou z Buňuelova snímku Andaluský pes, zobrazující bleskový řez skalpelem přes oční bulvu. Dodnes ovšem zůstává tajemstvím , jakým způsobem Lynch a jeho spolupracovníci monstrózní "děťátko" oživili a z jakého materiálu jej zkonstruovali.
V závěrečných titulcích jsou sice uvedena také jména Lynchovy manželky a dcery, ovšem scény, v nichž se režisérova rodina objevila, byly v konečné verzi vystřiženy.

Autor/Zdroj: /Popis


Obrazově i zvukově vytříbené dílo stojí na počátku Lynchovy tvorby. Je bizarní exkursí do temného labyrintu lidské duše a prvním krokem k proniknutí do tajů režisérova díla. Mazací hlava vychází ze scénáře nerealizovaného Lynchova snímku Gardenback - postavy jsou stejné, Henry a Mary, ale téma se změnilo. Cizoložství ze scénáře Gardenback se stalo jen jedním z motivů filmu.
Mazací hlava, vyprávěná jako divákův sen, je především o znetvoření přirozeného světa. Člověk si díky necitelné manipulaci a ničivým zásahům do svého okolí vytvořil nepřátelský postoj k základním životanosným silám. Během filmu odhalujeme stále hlubší odpor k sexu, který nevyhnutelně vyúsťuje v totální únik, tedy smrt.
Lynch otevírá svou mnohoznačnou symbolikou každému divákovi prostor pro vlastní interpretaci. Dokáže tak oslovit široké vrstvy, aniž by to jakkoli oslabovalo sevřenost a osobitost jeho vize. Sám režisér k tomu říká: „Nikdy neskončím tak, jak jsem si na počátku naplánoval. Ať už je to film nebo obraz, vždycky začínám se scénářem, ale naprosto nikdy se ho nedržím celou dobu až do konce. Mnohem víc se stane, když se dílu otevřeš a živě na něj reaguješ. Každé dílo k tobě 'promlouvá', a jakmile mu nasloucháš, zavede tě do míst, o nichž jsi dosud nesnil. Právě tato interakce dílo obohacuje."
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


V roce 1970 si David Lynch podal přihlášku na filmovou školu AFI (American Film Institute) v Beverly Hills. Spolu s přihláškou měl předložit předchozí práce a scénář. Lynch poslal svůj středometrážní film The Grandmother o chlapci, který si vypěstuje babičku ze semínka, a scénář nazvaný Gardenback.
Gardenback je příběh o cizoložství. „Když se podíváš na dívku, něco
z ní na tebe přeskočí," vysvětluje Lynch. „A v tomhle příběhu to byl brouk, který rostl v podkroví domu onoho muže. Celý dům připomínal jeho hlavu. A ta věc rostla a proměnila se v monstrum, které jej zahltilo. Nestal se jím, ale musel se s ním vypořádat, a díky tomu naprosto zničil svůj dům."
Lynch našel producenta u 20th Century Fox, který plánoval Gardenback natočit jako celovečerní film, ale s jednou výhradou - chtěl více realismu. Scénář byl příliš abstraktní a nebyly v něm téměř žádné dialogy. Na naléhání svých kolegů Lynch dialogy dopsal, ale tím v sobě uhasil jiskru celého příběhu. Nakonec prohlásil: „Už nechci dělat Gardenback. Chci natočit film nazvaný Mazací hlava (Eraserhead)."
Obrazově i zvukově vytříbené dílo stojí na počátku Lynchovy tvorby. Je bizarní exkursí do temného labyrintu lidské duše a prvním krokem k proniknutí do tajů režisérova d0a. Mazací hlava vychází ze scénáře nerealizovaného Lynchova snímku Gardenback - postavy jsou stejné, Henry
a Mary, ale téma se změnilo. Cizoložství ze scénáře Gardenback se stalo jen jedním z motivů filmu. Mazací hlava, vyprávěná jako divákův sen, je především o znetvoření přirozeného světa. Člověk si díky necitelné
i manipulaci a ničivým zásahům do svého okolí vytvořil nepřátelský postoj k základním životanosným silám. Během filmu odhalujeme stále hlubší odpor k sexu, který nevyhnutelně vyúsťuje v totální únik…
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Kultovní prvotina Davida Keitha Lynche (1946) vznikala počátkem sedmdesátých let při studiu začínajícího režiséra na Americkém filmovém institutu. Experimentální surrealistický horor o nešťastném tiskaři, jemuž nevěrná snoubenka porodila slizkou načícající zrůdičku, se ovšem kvůli finančním problémům nakonec realizoval přes čtyři roky. Výsledkem je pozoruhodné dílo, v němž vizuální stránka dominuje nad úspornými dialogy i nad vlastním příběhem. Kafkovsky laděné mystérium lze interpretovat podle různých klíčů, včetně psycho-sexuálních výkladů. Zásadní vliv na konečnou podobu filmu však asi měly autobiografické prožitky Davida Lynche.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Obrazově i zvukově vytříbené dílko stojí na počátku zajímavé tvorby Davida Lynche. Je bizarním exkurzem do temného labyrintu lidské duše a prvním krokem k proniknutí do tajů režisérova díla i jeho osobnosti.

Autor/Zdroj: /Febiofest