Marian

Společnost mu dala to nejnutnější: jídlo, postel, střechu nad hlavou a základní hygienické návyky. Marian Kováč, který je romského původu, však od dětství potřebuje především lásku, cit a porozumění. Klopýtá cestou svého života, uprostřed nepřátelského a lhostejného světa. Zoufale se brání, hledá a padá stále níž a níž, kde už pak samotný život neznamená zhola nic.

Celovečerní debut režiséra Petra Václava patří k těm nejkvalitnějším polistopadovým titulům pro závažnost výpovědi, autentičnost a psychologickou sondu do nitra člověka. Byl přijat na sedmi mezinárodních festivalech, z MMF Locarno 1996 si odvezl Stříbrného leoparda a Cenu FIPRESCI.

Zdroj: ČT

POZOR SPOILER

Ve vězení se setkají dva muklové, oba jsou Kováčové. Pak je čten zápis o Marianovi a jako dítě je odvážen do domova. Zde prožije rané dětství a přejde do oddělení pro starší. Zde je učitelka, která není hodná, a tak ji s kamarády proklejí. Ta onemocní, a tak děti místo učení čistí boty.

Následuje asi první útěk - a asi první napadení člověka mimo ústav. Nu, a policejní odvoz zpět.

Mariana si oblíbí jedna z vychovatelek. Přinese mu buchtu, dokonce mu daruje kalhoty. Kvůli nim vznikne rvačka a další napadení dospělé osoby. Pomsta je však sladká, hřebík v holínce dokáže svoje.

Další konflikt je kvůli toaletnímu papíru, tedy, původně dopisnímu. Ale to už končí vychovatelka ve skleněné vitríně a je značně pořezaná. Jenže se to nikam nehlásí, takže trest se odbude jen tělesně a pak na samotce. Pokus o sebevraždu to završuje.

Začíná další školní rok a je zde další změna. Nové oddělení. O něco málo starší Marian už zde snuje s ostatnímu regulérní vraždu. Tu také provede, ale žena přežije.

Zase uběhlo pár let a Marian je skoro dospělý. Je již jinde, s vychovatelem zhruba ve věku chovanců. Ten je bere s sebou na výlet. Ten se vyvede, ale hned po něm jeden z chovanců spáchá sebevraždu.

Následně jsou kluci na zábavě, kde ukradnou celý sud piva. Vypít jej však nestihnou. Sud padá z výšky na zem a rozbije výlohu.

Z ústavu pro mládež je Marian převezen přímo do kriminálu. V civilu se Marian ohání, seč stačí. Má dokonce i děvče a hodně peněz. Jeho doménou jsou bony a jiné kšeftíky. O poctivé práci zcela jistě slyšel, ale nějak tomu nevěnoval pozornost. Děvče od něj odchází.

Z basy Marian zdrhne a jde za tou svou holku, kde obdrží nakládačku. Pak jde za svým bývalým vychovatelem a ten, přestože ví, že utekl z kriminálu mu pomůže. Jenže on pak bezdůvodně zabije muže, kterému dovolil, aby jej fotil. Mrtvolu má v jeho autě, se kterým havaruje, a prchá dále. Asi ani on neví kam…

Ocenění: Stříbrný leopard a cena FIPRESCI na MFF v Locarnu 1996; 2.místo poroty na MFF v Chotěbuzi 1996 a Čestné uznání německých filmových klubů tamtéž; Cena FIPRESCI na MFF v Soluni 1996; Trilobit za rok 1996; nominace na Českého Iva 1996 za scénář, střih, kameru a režii, Zvláštní cena poroty na MFF „Fórum" v Bratislavě 1997
Společnost mu dala to nejnutnější: jídlo, postel, střechu nad hlavou a základní hygienické návyky. Romský chlapec Marian však potřebuje lásku, cit a porozumění. Klopýtá cestou svého života uprostřed nepřátelského a lhostejného světa. Zoufale se brání, hledá a padá stále níž. Navýsost aktuální téma zaujme citlivým zpracováním, neobvyklou autentičností a kvalitní psychologickou sondou do nitra lidí, kteří nežijí s námi, ale vedle nás. Zdánlivě nenápadný debut patří k nejkvalitnějším polistopadovým filmovým titulům nejen pro závažnost výpovědi, ale i pro její kultivovanost.
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Zdánlivě nenápadný celovečerní debut režiséra Petra Václava (nav 11. září 1967 v Praze) s názvem Marian patří k nejkvalitnějším polistopadovým filmovým titulům nejenom pro závažnost výpovědi, ale také pro její nevšední kultivovanost. Snímek je vlastně případovou studií osudu člověka, vyrůstajícího od útlého dětství v sociálních zařízeních. Titulní hrdina se dostává do dětského domova jako batole. V různých ústavech prožívá školní roky i léta dospívání. Setkává se s různými typy chovanců i vychovatelů. Po obtížných pokusech o citové sblížení vyrůstá ve vzpurnou osobnost. Po dosažení plnoletosti se ocitá i ve vězení... Pro samotný příběh není důležité, že Marian je Cikán a že chovanci v ústavech jsou většinou také romského původu. Podobný osud sdílejí i „bité" děti, „vychované" v odlidštěných institucích lhostejnými vychovateli a učiteli. Všichni totiž trpí citovou deprivací, kterou si později už ani neuvědomují. Právě z ní, podle mínění tvůrců, pramení asociálnost a neschopnost přizpůsobit se poměrům „civilizované" společnosti. Petr Václav prokazuje schopnost originálního vidění reality. Jeho dokumentaristický styl zachycuje syrovou skutečnost s naléhavou působivostí. Do detailů propracovaný film je výsledkem poctivého úsilí a filmařské inteligence. Až překvapivé je zvládnutí neherců v náročných polohách. Významným přínosem jsou výtvarná kamera Štěpána Kučery a propracovaná zvuková stopa (Daniel Němec) s úspornou hudbou Jiřího Václava.
Film získal mj. na MFF v Locarnu 1996 Stříbrného leoparda, Cenu FIPRESCI, Zvláštní uznání poroty FICC či Cenu Cartes Jeunes poroty mladých.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Zdánlivě nenápadný celovečerní debut režiséra Petra Václava s názvem Marian patří k nejkvalitnějším polistopadovým filmovým titulům nejen pro závažnost výpovědi, ale i pro její kultivovanost. Snímek je vlastně případovou studíí osudu člověka, vyrůstajícího od útlého dětství v sociálních zařízeních. Titulní hrdina se dostává do dětského domova jako batole. V různých ústavech prožívá školni roky i léta dospívání. Setkává se s různými typy chovanců i vychovatelů. Po marných pokusech o citové sblížení vyrůstá ve vzpurnou osobnost a ve chvílích afektu se zuřivě mstí svému okolí. Po dosažení plnoletosti se jako zločinec ocitá ve vězení. Jeho smutná cesta životem končí vraždou nevinného člověka a sebe-vraždou ve vězeňské cele. - Pro samotný příběh není důležité, že Marian je Cikán a že chovanci v ústavech jsou většinou také romského původu. Podobný osud sdílejí i "bílé'" oběti, "vychované" v odlidštěných institucích lhostejnými vychovateli a učiteli. Všichni totiž trpí citovou deprivací, kterou si později už ani neuvědomují. Právě z ní, podle mínění tvůrců, pramení asociálnost a ne-schopnost přizpůsobit se poměrům "cívilizované" společnosti. - Vyprávění se odvíjí v retrospektivách, je provázeno stručnými citáty ze spisů a ve sledu epizodu z různých období Marianova života ilustruje výchozí tezi. - Petr Václav proha-zuje schopnost originálního vidění reality. Jeho dokumentaristický styl je na hony vzdálen naturalismu, a přesto zachycuje syrovou skutečnost s naléhavou působivosti Do detailů propracovaný snímek je výsledkem poctivého úsilí a filmařské inteligence. Až překvapivé je zvládnutí neherců v obtížných polohách.' významným přínosem snímku jsou výtvarná kamera Štěpána Kučery a propra-covaná zvuková stopa (Daniel Němec) s úspornou hudbou Jiřího Václava. - Film, na jehož produkci se podílely i francouzské instituce, po zásluze sklidil velký ohlas na 49. MFF v Locarnu 1996.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled