Malý obchůdek hrůz

Mám hlad!
Jak se může z malé   rostomilé kytičky stát   krvelačná bestie? Snadno,   pokud jí dáte krev, bude   chtít víc! A tak se do   útrob kytky schová spousta   vítečníků. Zubař, lupič,   lehká dívka a dokonce i   pěstitel. Zubař měl opravdu   ránu! sice jsem nepochopila   název filmu, když jediná   hrůza tam byla ta kytka a do   hororu to mělo opravdu   daleko!

Jedna věc mě zaráží, a to   rok vzniku v porovnání s   kvalitou zvláštních   efektů. To už i my jsme byly   mnohem dále. Zde není   jasný, jestli se jedná o   horor nebo o černou komedii.   Krmení kytky naporcovaným   tulákem působí dosti   směšně.

Nebýt u filmu zvuk, tak si   myslím, že se dívám na   nějakou nepovedenou   taškařici z dvacátých let.   Groteskní herecké projevy a   především humor,   reprezentovaný neustálým   vrážením do čehokoliv,   padáním a klopýtáním   hlavní postavy, je jak   vystřižený ze špatného   filmu němé éry. Zásluhou   zvuku můžeme slyšet akorát   naivní dialogy. Jediné   vtipné momenty jsem   zaznamenal ve vzájemném   rozhovoru dvou detektivů a   při jejich výslechu majitele   obchodu, což může obsáhnou   maximálně dvě minuty s   celkové, naštěstí   krátké, stopáže. Když   jsem se následně podíval na   Cormanovu, hlavně produkční   činnost, tak jsem nevycházel   z údivu nad tím, kolik   natočených hrůz (tím   myslím hrozných filmů) má   tento pán na svědomí. V   porovnání s některými z   nich nevychází „Malý   obchod hrůz“ až zas tak   špatně.