Madla zpívá Evropě

"Madla zpívá Evropě" je český hudební film, jehož děj je uzpůsobený tak, aby hlavní představitelce, mladé zpěvačce Zdence Sulanové, bylo dáno co nejvíc příležitosti zpívat písně, především ty lidové, ale také pro účel tohoto filmu složené. S ní pak a kromě ní zpívá dětský pěvecký sbor, jenž ostatně zastupuje i humornou část děje, kdy podání u některých malých herců a hereček bylo překvapivě zdařilé. Samotný děj tvoří řada událostí, v časovém sledu na sebe navazujících, bez dramatického napětí a vzrušujících zápletek, kdy závěr je až prostoduchý tou kalendářovou náhodou, kdy mladá zpěvačka na turné Evropou nalézá ve Španělsku bohatého strýčka.

Předtím si děj vykračuje obvyklými filmovými cestičkami: na venkově kdesi na Hronovsku v bohem zapomenuté vísce Lesov, je náhodou objeveno pěkně zpívající děvče, které je příjmuto do pražského Klánova dětského sboru, péčí mladého hudebníka vyškoleno pak na zpěvačku a vychováno na mladou dámu. Zaujme jeho srdce, aniž si je toho on vědom, a vybojuje tak vítězně svůj první boj lásky s rafinovanou neodbytnou zpěvačkou. Hraje ji z přemírou afektovanosti Zita Kabátová a skladatele v sympatickém pojetí Ladislav Boháč. Zdenka Sulanová nejen pěvecky, ale i herecky patřila k nadějím našeho filmu. Její krásný zpěv a dojímavá dívčí krása má i přes propast roků stále spoustu obdivovatelů

Václav Bínovec natočil v roce 1940, tedy už v době okupace film - Madla zpívá Evropě.Hlavní představitelka Madly Satranové – Zdena Sulanová byla skutečně nesmírně talentovaná zpěvačka s úžasně nosným jasným sopránem, disponující velkým hlasovým rozsahem, milou, pohlednou tváří, a talentem, jak se často říkávalo – od boha.

Do malé Lesovské vsi přijíždějí pracovníci rozhlasu natáčet lidové písně. Přivezou na nahrávce i hlas talentované Madly. Když si její nahrávku poslechne mladý dirigent Klán (Ladislav Boháč), rozhodne se Madlu, která se mezitím stane sirotkem přivézt do Prahy. Děvče skutečně do Prahy přiveze a ta se stane členkou jeho dětského sboru, kde bychom objevili v rolích zpěváčků nejen „strýčka Jedličku“ v roli Tondy, ale i Křemílko-Vochomůrkovou představitelku – Jiřinu Bohdalovou v roli Jiřinky.

Madla se stane nejstarší členkou sboru dětí, kterých se jako sirotků mladý Klán ujal, a o které se po všech stránkách stará spolu s hospodyní Nánou - A.Nedošínská, učitelem Urbanem F.Filipovský, a Madlou, kterou nejdříve pánská část sboru odmítala jako autoritu příjmout. Děti natáčejí a vystupují v rozhlase a Madla se stane hvězdou rozhlasu, když zastoupí za nemocnou operní hvězdu na reklamu. Čas běží a blíží se Madliny narozeniny. Madla má už dlouho ráda Járu Klána, ale ví to jenom všetečná Boženka, která jí jednou zaslechla. Blíží se dlouhá cesta na Evropské turné, které má dopomoci sboru ke věhlasu, ale také k vylepšení financí. Po jednom koncertním představení však Jára Klán těžce onemocní, a Madla odjíždí s dětmi a Dr. Šerkem do světa …..

Marta Holubová-clara.bow

Když fenomenální zpěvačka a herečka Zdena Sulanová natáčela pro film Madla zpívá Evropě slavnou píseň Františka Svojíka Ty lesovské stráně, slzy v jejích očích byly pravé. Opravdu při tom vzpomínala na české vesničky v podhůří Šumavy a Sudet, které v době natáčení filmu byly už dva roky pod německou správou. A lidi v kinech to spolehlivě poznali a pochopili. I proto měl tento sentimentální příběh o půvabném a pěvecky nadaném sirotkovi a jeho platonické lásce takový úspěch. Odborník pak na tomto filmu ocení jednak čistotu hlasu a koloraturního projevu Z. Sulanové, jednak vzácné záběry z exotického zákulisí rozhlasu. V roli malé Jiřinky uslyšíme Křemílka a poznáme maličkou Jiřinu Bohdaslovou, sborové party nazpíval dětský sbor Domovina.

Do zapadlé šumavské vísky přijeli rozhlasoví pracovníci natáčet lidové písně. Okouzleni líbezným zpěvem sirotka Madly Satranové předvedli nahrávky dirigentovi dětského sboru a zakladateli soukromého sirotčince Járovi Klánovi. Ten okamžitě rozpoznal výjimečný talent děvčete a bez váhání jí nabídl jak příležitost ke studiu zpěvu, tak nový domov. A udělal moc dobře: Madla svou milou povahou a přirozenou autoritou stmelila sbor a proslavila ho po celé Evropě. Zdařilou adaptaci novely dr. Jana Weniga (ve stylu ženských románů dodatečně nastavenou motivem setkání Madly se vzdáleným strýcem v dalekém Madridu) natočil počátkem protektorátu režisér Václav Binovec s oblíbenou dětskou hvězdičkou Zdenkou Sulanovou (Lízino štěstí, Lízin let do nebe). K popularitě filmu nepochybně přispěla i píseň Ty lesovské stráně, kterou Madla zlomeným hlasem zpívá v rozhlasovém studiu – diváci ji chápali jako přímou narážku na nedávnou ztrátu pohraničí a zbytek příběhu pak sledovali se slzami v očích. Kouzelný hlásek Sulanové a příjemně naivní příběh se bude jistě dobře sledovat i dnes.

Zdroj: FTV Prima