Léto na horách

Mladý malíř Komora objeví nedaleko Balatonu rozpadající se komplex komunistického koncentračního tábora a napadne ho zřídit zde moderní ateliéry. Budovy se nacházejí na romantickém místě u kamenolomu, zároveň jsou ale v dezolátním stavu. Malíř ukáže prostory svým přátelům a známým, od nichž čeká podporu pro svůj projekt. Ti však jeho nadšení většinou nesdílejí. Považují totiž kulturní využívání míst, jež pamatují mučení politických vězňů, za neetické. Jedině půvabná mladá učitelka Mari se zde z počátku cítí dobře. Malíř je postojem svých přátel zklamán, přesto se rozhodne strávit na tomto místě léto a pustí se do rekonstrukce budov. Společnost mu dělají Mari a doktor Szabó.
Idyla spjatá s prázdninovou pohodou, letním sluncem a mělkými vodami Balatonu se však postupně začíná proměňovat v psychologické drama.
Režisér totiž otevírá morální otázky o postoji k minulosti, jež v roce 1967 byla ještě velmi živá. Do příběhu vstupují další postavy, které mají na zacházení s politickými vězni v padesátých letech rozdílné názory, a dostávají se do ostrých konfliktů. Některé z nich navíc začínají pronásledovat vzpomínky na vlastní minulost. Mari a Komora, kteří se během léta sblíží, se postupně dozvídají, jak vězení v praxi fungovalo a tento prostor je začíná tísnit. Jejich hravost a bezstarostnost se vytrácí a slunce vystřídají letní bouřky…
Léto na horách (český překlad je poněkud zavádějící, nejedná se totiž o hory, ale o kopec) patří k nejoceňovanějším snímkům Pétera Bacsóa. Vedle přirozených hereckých výkonů László Mensárose, Katalin Gyöngyössyové či Józsefa Pecsenkeho a způsobu, jímž režisér otevírá otázku politických vězňů padesátých let, zaujme i uvolněná a rozpohybovaná kamera Jánose Zsombolyaie. S ním Bacsó natočil dva roky po Létě na horách svého kultovního Svědka.

35. LFŠ Uherské Hradiště