Obsah filmu Křižovatky režiséra Antonína Kachlíka
Půlhodinový dokument je monologem režiséra
Antonína Kachlíka, který je proložen ukázkami z jeho celovečerních filmů a také doplněn o několik vzpomínek známých herců a spolupracovníků (Landovský, Jirásková, Kořínková, Suchý, Maryška, Troška atd.).
Antonín Kachlík začíná vzpomínkami na dobu okupace, prvním studiem na právě založené AMU v roce 1950, na své přátele ze studií, kteří se později stali jeho spolupracovníky. Následují ukázky z filmů, které jsou režisérem komentovány, ať už potížemi při prosazení natáčení, vzpomínkami na...
Půlhodinový dokument je monologem režiséra Antonína Kachlíka, který je proložen ukázkami z jeho celovečerních filmů a také doplněn o několik vzpomínek známých herců a spolupracovníků (Landovský, Jirásková, Kořínková, Suchý, Maryška, Troška atd.).
Antonín Kachlík začíná vzpomínkami na dobu okupace, prvním studiem na právě založené AMU v roce 1950, na své přátele ze studií, kteří se později stali jeho spolupracovníky. Následují ukázky z filmů, které jsou režisérem komentovány, ať už potížemi při prosazení natáčení, vzpomínkami na herce, spisovatele a scénáristy, jejichž náměty nebo scénáře režisér točil. První z ukázek je film Bylo nás deset, následují Třiatřicet stříbrných křepelek, Já, truchlivý Bůh, Princ Bajaja, Náš dědek Josef, O moravské zemi, Radost až do rána, Požáry a spáleniště. Režisér se svěřuje také se svou touhou natočit v osmdesátých letech přepis románu Vladimíra Párala Milenci a vrazi, který byl zamítnut z důvodu, že je ve filmu přepáralizováno. Dalším z neuskutečněných snů zůstal i film o Josefu Švejkovi. < Zobrazit méně
Autor: curil, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Typ filmu: Krátký
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 9.6.2017
Krátký medailonek režiséra, který nepatří zrovna k mým oblíbeným. Paradoxně natočil ale jeden z mých nejmilejších filmů "Já, truchlivý Bůh". Film je vlastně monologem pana Kachlíka se vzpomínkami na herce, spisovatele a scénáristy. Z výpovědí herců na mě nejvíc působí upřímný Pavel Landovský, který si servítky nebere. Vždy vítám, dozvědět se nějaké zajímavosti, a to bylo splněno. Tak je asi třeba jenom litovat, že podobných výpovědí je poměrně málo.