Kříž cti [2k digital]

Tematicky nic nového. Situace   kdy se nepřátelé musí   spojit za účelem přežití   bylo zpracováno již   několikrát, např. ve filmu   Můj nepřítel (1985), nebo   Kukuška (2002). Zde akorát   nejde o osoby dvě, ale o   skupinu pěti lidí. O to je   to zajímavější, neboť   může být rozpracováno a   ukázáno více rozdílných   charakterů. Vyjma mladého   Josefa bylo daleko   sympatičtější chování   německých vojáků. Ti měli   neskutečnou trpělivost s   „vydrzlostí“ anglických   letců, která i mně lezla na   nervy. Bych se nedivil, kdyby   někdo z nich zmáčkl   kohoutek lugera. Po jejich   sblížení a vzájemné   spolupráci, kdy se museli   postavit společnému   nepříteli, mrazu a hladu, se   však moje sympatie   rovnoměrně rozdělily a i   ten Josef nakonec zmoudřel.   Mimo spousty jiných věcí   oceňuji i nestranné   zobrazení a vylíčení obou   znepřátelených stran.   Akorát mně nejde do hlavy,   proč, když spálili všechno   co hořelo, nechali několik   párů lyží, aniž by   uvažovali o jejich použití,   na pokoji. Byly potřebné v   závěru filmu, tak asi proto.   Komorní, silně   protiválečný film,   zvláště pak, pokud je   pravdou, že se jedná o   zfilmování skutečné   události. Tedy, za   předpokladu jejího věrného   zobrazení. Jelikož jde o   událost odehrávající se v   počátcích války,   pochybuji, že by se obdobná   událost, tak jak se stala,   odehrála o několik let   později, ve vrcholném   období, či konci druhé   světové války.

Hezký počasí, fakt ...Jedna   z mých vyseknutých poklon   směřuje ke všem vojákům   posledních dvou světových   válek, už za schopnost   přežít ty šílené   sibérie bez obligátního   "nechte mě tady".   Další obdiv už patří   pětici mužů, která   dokázala, že na prvním   místě jsou lidé, pak teprve   národnosti a nakonec   nepřátelé. Bylo zajímavé   sledovat vyzdvižené typické   národní vlastnosti, zvyky a   pohledy na svět, i jak si   každý brání to své a   přitom se nevědomky   navzájem obohacují.   Bohužel, snímek neměl tu   šťávu, jakou bych od   válečného dramatu čekala,   což mě dovolovalo (zřejmě   i díky inspiraci skutečnem)   v naprostém klidu dospět až   k happyendu, který byl   nakonec překvapením, neboť   jsem ho čekala ještě   happyendovější...

Priemerna vojnova drama-bohuzial...
Vojnova drama udajne   inspirovana skutocnymi   udalostami zaujme   absurditou,ktoru moze priniest   asi len zivot sam.Rezia len   priemerna a dialogy,na ktorych   je film postaveny zavanaju   gycom...Vykony nemeckych   hercov na slusnej urovni,ale   to nestaci,aby film vytiahli z   priemeru.
Film   doporucujem s velkymi   vyhradami.