Obsah filmu Kreutzerova sonáta
Pokud jde o míru nepřízně ze strany konzervativní části společnosti, Machatého Kreutzerova sonáta se nachází ve stínu nejen Erotikonu či Extase, ale i výchozí předlohy. Provokativnost Tolstého názorů na instituci manželství totiž vedla k častým cenzurním obstrukcím vydání této knihy (český překlad byl konfiskován v roce 1890), což mohl být jeden z důvodů režisérovy volby adaptace tohoto námětu. Při samotné realizaci se Machatý nesnažil o vytvoření iluze ruských reálií, což mu umožnilo dát příběhu modernější podobu a nadčasovost.
Navzdory režisérovu pobytu v Hollywoodu (1920-1922) je třeba filmovou inspiraci díla hledat v německé...
Navzdory režisérovu pobytu v Hollywoodu (1920-1922) je třeba filmovou inspiraci díla hledat v německé kinematografii, a to u expresionismu a kammerspielu. Ovšem spíše než o programové přihlášení se k těmto směrům, v polovině 20. let 20. století přece jen již odeznívajícím, se v případě Kreutzerovy sonáty jedná o letmé tvůrčí doteky.
Při výběru hlavních představitelů Machatý již u svého dlouhometrážního debutu neváhal upřednostnit vhodnou fyziognomii před hereckými zkušenostmi. Po boku hvězdy českého němého filmu J. W. Speergera se objevují neherci - Eva Byronová a Miroslav Paul. V této volbě se odráží fakt, že vedle správného provedení herecké akce sehrává u Machatého při vyprávění příběhu velmi důležitou roli vizuální složka, charakteristická pečlivou kompozicí záběrů a použitím funkčních obrazových symbolů.
Jak bylo pro ambicióznější české projekty v polovině 20. let příznačné, natáčení náročnějších scén Machatý s kameramanem Ottou Hellerem realizovali v prostornějších vídeňských ateliérech v Schönbrunnu. Velkolepější provedení zvyšovalo prodejnost českých filmů do zahraničí, což byl i případ Kreutzerovy sonáty, označované domácí kritikou za umělecky nejzdařilejší titul daného výrobního roku.
Hudební doprovod: Pavel Fajt
Avantgardní hudebník a bubeník, pohybující se na pomezí world music, art-rocku, ale i experimentální elektronické hudby, patří mezi přední osobnosti české alternativní scény. Byl členem kapel Dunaj a Pluto, vystupoval s řadou uznávaných hudebníků, např. s Václavem Koubkem, Ivou Bittovou nebo Stepanidou Borisovou. Pravidelně se věnuje i scénické a filmové hudbě. Společně s Peterem Grahamem složil hudební doprovod pro snímek Kreutzerova sonáta, který premiérově odehrál v londýnském Barbican Centre.
www.fajt.cz
Jiří Horníček, Zdeněk Blaha
Letní filmová škola 2011 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 16.2.2012
Převedení skandální povídky hraběte Tolstého na plátno se vůbec nezdařilo. Slovo génia má vždycky větší váhu, mohutnost a průraznost než obraz. Film z původní povídky převzal pouze vnější kutikulu celkem banálního příběhu nevěry a žárlivosti, ale to hlavní, vnitřní a nejdůležitější - zdrcující kritiku lásky, soužití muže se ženou, stavu manželského, plození dětí a zachování lidstva vůbec - zcela vynechal. Tomuto němému filmu navíc chybí to podstatné: hudba. Nezdařil se tedy ani převod současné distribuce do moderní podoby; neboť filmové "seance" z němé éry filmů byly alespoň doprovázeny živým hudebním doprovodem. Ale současná distribuce, se svými nejmodernějšími technickými prostředky, se vůbec neobtěžuje doplnit tento úplně nejen němý, ale přímo bezzvukový film, odpovídající zvukovou stopou, kupříkladu titulní Beethovenovou sonátou, aby tak film pomohla zpřístupnit dnešnímu divákovi. Nač se tedy vůbec pouští do éteru? Aby se na něj nikdo nedíval?
