Kluci z bronzu

O strastech i úsměvech vojenského života, o láskách a také spartakiádě. Čas od času vznikl u nás obdivný film o přednostech tuzemské armády, která v ideálních podmínkách vychovávala správné chlapy - v tomto případě se seznámíme s nadšenými cvičenci v zeleném, kteří obětavě nacvičují náročnou spartakiádní skladbu... Takže dva pro režim důležité aspekty se tu sloučily v jeden celek. Ve fimu jsou použity dokumentární záběry ze spartakiádního vystoupení vojáků v roce 1980.

Zdroj: Film Europe Media Company

Spartakiádní vystoupení vojáků na pražském Strahově v roce 1980 se stalo středobodem snímku, který realizoval režisér Stanislav Strnad. Premiéru si ovšem film odbyl až v létě 1981. Kluky z bronzu podpořila Československá lidová armáda a štáb Československé spartakiády a použity jsou v ní dokumentární záběry vystoupení, spojené hraným rámcem. Jeho protagonistou je kapitán Chmelař (Ladislav Mrkvička), který k vystoupení sice připravil celou divizní jednotku, potýkal se však s nejrůznějšími problémy. Během nácviku musel kapitán čelit následkům vlastních kázeňských problémů vyvolaných vztahem s učitelkou Evou (Jitka Smutná). Chmelařovo rozhodnutí opustit armádu, kde je užitečný a oblíbený, naštěstí zvrátí úspěch kapitánových oddaných „kluků“ na Strahově. Korekci k optimistickému duchu snímku poskytuje Věra Chytilová, když v dokumentu Praha – Neklidné srdce Evropy (1984) používá archivní záběry z druhého vystoupení, během nějž vojáci na Strahově cvičili v bahně.

Zdroj: Filmový přehled