Kluci jsou zpět

Dobrý film
Ten příběh je opravdu   neotřelý. Na několika málo   místech filmu mi přišlo,   že bylo až moc sentimentu,   ale nakonec proč ne? Mám   lehce podobnou zkušenost, i   když jen s jedním malým   klukem, a tyhle momenty k tomu   všemu prostě patří. Zpět   k filmu: Osobně se mi velice   líbila zvuková stránka.   Hudba k tomu jednoduše velice   dobře sedí a dělá po   většinu doby úžasnou   atmosféru. Také je fajn, že   se tam nedočkáte klišé   typu otec se dá dohromady s   rozvedenou mamkou, se kterou   se zná ze školky svého   synka ap. A nejen pan Owen to   zahrál opravu dobře. Jeho   starší syn - dokonale   zvládnutá role. Tento film   doporučuji určitě   zhlédnout.

The Boys Are Back
Na tenhle film jsem se   chystala už dlouho,ale   pořád jsem se mu nějak   vyhýbala, nakonec jsem ráda,   že jsem film viděla. Clive   Owen je herecká jednička,   která se přesně hodí do   těhle druhů filmu, tam   člověk ocení jeho výkon,   který je na 100% autentický.   Co se týče hudby, musím   souhlasit, hudba byla   výborně zvolená a do   snímku se opravdu hodila.   Příběh muže, který   ztratí manželku a musí se   sám starat o syna musí být   náročné a obzvláště,   když se na scéně objeví i   druhý syn. Co se mi na filmu   líbilo, že ač je to drama   film se Vám nesnaží nic   vnutit, všechno to plyne tak   jak má a to snímku   přidává na kvalitě.   Povedené drama s úžasným   Clivem Owenem a nádhernou   faunou a flórou Austrálie.

Duchaplný, vtipný a hezký   (hraje ho Clive Owen, takže   netřeba nic dodávat!)   sportovní novinář ztratí   půdu pod nohama, když mu   zemře manželka. A půdu   ztratí tak, že není schopen   doma udržet řád a   relativní pořádek   (nežehlí, nevaří,   neuklízí), se synem si víc   hraje než aby ho nutil   uklízet.
V každém   případě je to ale   zajímavý filmový pohled jak   mohou tři mužské   individuality spolu žít a   učit se vzájemné toleranci   a pospolitosti. Doplněno   scénami krásné australské   přírody (v ČR se na dvorku   maximálně dočkám slepic a   ne klokanů), standardními   hereckými výkony (prostě   nemůže ten Clive hrát   pořád hrdiny bez bázně a   hany), příjemnou hudbou a   pozvolným plynutím   příběhu.

Neotřelý snímek, který   realisticky a přitom velmi   citlivě vypráví o jedné   bolestivé etapě v životě   australské rodiny. Clive Owen   mě příjemně překvapil,   stejně jako Laura Fraser,   jejíž role sice je   maličká, ale dává Klukům   potřebný náboj smutku. Již   úvodní kytara naznačila   trochu nezávislácké   směřování a poklidný   průběh filmu, což mně   osobně sedlo.

víte pánové, co vůbec máte doma?
teda to bylo zvláštní   vyrovnání s rakovinou   manželky a matky a později s   její smrtí... nějak   poklidné, neřešící,   podivně rezignující...   úplně jiné naložení s   mrtvým než jak bývá   zvykem, alespoň v této zemi.   Krásná doprovodná hudba,   Clive Owen byl jako otec   úžasný, celkem dojemný   snímek, ale přehrávala jsem   jej na pětkrát po dlouhých   pauzách pro prázdná místa.   Tak stejně jako urychlili   zkolabování manželky, její   nemoc a smrt, tak stejně   měli urychlit nový vztah se   starším synem nebo   oťuknutí s učitelkou...   Překvapovalo mne, jak se otec   za výstupy se svými syny   jím samotným omlouval,   přitom bylo víc než jasné,   že chybovali kluci sami... a   i přes americkou výchovu -   nechat se mlátit od malého   smrada, je do nebe   volající... později   dokonalý vztah se svými   kluky, kde ani nebylo třeba   ženy...