Kinoautomat: Člověk a jeho dům

Na hlavní atrakci Československého výstavního pavilonu Expa 1967 se vedle Činčery podílel scénograf a architekt Josef Svoboda, který s interakcí promítaného filmu a živého herce dříve experimentoval v Laterně magice. Mezi dalšími spolupracovníky bychom našli režiséry Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka, technického specialistu Jaroslava Friče nebo „enfant terrible“ československého filmu, scenáristu Pavla Juráčka. V centru Kinoautomatu stojí interaktivní film Člověk a jeho dům (název navazuje na motto výstavy, které znělo „Člověk a jeho svět“), jehož děj mohou diváci svým hlasováním několikrát ovlivnit. Miroslav Horníček hraje pana Nováka, nájemníka hořícího pražského domu. Za pachatele požáru je považován právě Novák, který se toho dne vracel domů poněkud opilý a omylem zazvonil na dveře svých sousedů, čímž nechtě spustil řetězec trapně komických událostí. V Montrealu byl Kinoautomat představen ve dvou verzích, jedna byla určená dospělému publiku, druhá dětskému, které si mohlo vybrat z nabídky československých kreslených filmů. Role konferenciéra, seznamujícího diváky se způsobem hlasování a vyplňujícího čas nutný k výměně 35mm filmových kotoučů, se ujal rovněž Miroslav Horníček. Anglický text se musel naučit zpaměti s pomocí magnetofonové nahrávky. Zahraniční kritici Kinoautomat označili za vrchol výstavy. Proč, to se mohli českoslovenští diváci přesvědčit až roku 1971 v pražském kině Světozor, které kvůli interaktivnímu představení prošlo nákladnou rekonstrukcí. Už o rok později však bylo další uvádění nelineární situační komedie z blíže nespecifikovaných „ideových důvodů“ zakázáno. Pomyslnými spolutvůrci filmových eskapád pana Nováka se tuzemští diváci stali znovu v květnu 2007, kdy se Kinoautomat vrátil na tři večery do Světozoru. Na podobném konceptu byl mimochodem v polovině 80. let založen i televizní seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka. Hlasování tehdy probíhalo rozsvěcením a zhasínáním světel v domácnostech.

Martin Šrajer
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Legendární Kinoautomat v kině Světozor oslaví padesát let od svého památného uvedení.

První interaktivní film historie Kinoautomat: Člověk a jeho dům, který se divákům poprvé představil na světové výstavě EXPO’67 v Montrealu, letos slaví padesát let od svého prvního uvedení. Diváci jej budou moci vidět v kině Světozor, a to ve třech projekcích 6., 7. a 15. června. Moderátorem bude herec Tomáš Matonoha.

„Už do Montrealu se tehdy sjeli zástupci těch nejrenomovanějších filmových produkcí jakými byly Paramount Pictures a Universal Studios. Všichni chtěli Kinoautomat. Jenže táta nesměl jako občan ČSSR sám rozhodnout, natož pak prodat, nic. A tehdejší rozhodovatelé postoupili Kinoautomat jakési producentce, které náš stát dlužil peníze za spolupráci na oskarovém filmu Obchod na korze. Namísto vyrovnání dluhů předhodil sousto: Kinoautomat. A ona, protože snadno získala, neinvestovala dál, neudělala s Kinoautomatem vůbec nic,“ vzpomíná Alena Činčerová, dcera jednoho z režisérů a tvůrce Kinoautomatu Radúze Činčery.

Projekt Kinoautomatu je s kinem Světozor dlouhodobě spjatý. Samotné kino tehdy na konci šedesátých let prošlo nákladnou rekonstrukcí, přičemž první premiéra se konala čtyři roky po Světové výstavě. „Bylo třeba “prodrátovat” všechna sedadla, na která se montovala tlačítka pro hlasování. Dráty pak vedly do centrálního počítače za plátnem. Tehdy zabíral celou jednu místnost. A do projekční kabiny se muselo vejít šest filmových projektorů, ve kterých paralelně běžely varianty příběhu,“ vzpomíná Alena Činčerová.

V roce 1972 byl Kinoautomat rozhodnutím shora zakázán jako „ideologicky nepřístupný“ a na několik desítek let se zařadil do pomyslného trezoru mezi řadu dalších snímků spjatých s tvz. Novou vlnou. „Byl to vlastně malý zázrak, že táta jako politicky nepohodlná osoba, nakonec Kinoautomat do Prahy dotlačil. Zákaz pak přišel odkudsi shora. Táta a jeho spolutvůrci byli jednoduše nepohodlní. Jak to prakticky proběhlo, nevím. Nestihla jsem se táty zeptat. Nevědí to ani dosud žijící pamětníci, kterých jsem se ptala. Žádný písemný dokument o tom neexistuje. Ale to tak tehdy bylo běžné. Zákazy chodily odkudsi shora, telefonem. Možná ani ne přímo autorům. Ti se to dozvěděli až z druhé ruky,” shrnuje Činčerová.

O Kinoautomatu

Kinoautomat: Člověk a jeho dům sleduje osudy poněkud nešikovného pana Horáka ztvárněného Miroslavem Horníčkem. Diváci pomocí hlasování rozhodovali o jeho dalších krocích, a to v momentu, kdy se herec objevil na pódiu a samotný snímek se zastavil. K natočení unikátního díla přizval Radúz Činčera část tvůrčí elity šedesátých let. Námět a scénář dal společně dohromady s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem, na příběhu se podílel i představitel hlavní role herec Miroslav Horníček. V dalších rolích v Kinoautomatu hrají Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Jiří Schmitzer a další. Zajímavostí je, že Miroslav Horníček neuměl anglicky a své výstupy pro zahraniční publikum se tak naučil pouze zpaměti a foneticky.

V případě dotazů mě prosím kontaktujte. Na slavnostní záhájení přijede i moderátorka Zuzana Neubaerová, která spolu s Miroslavem Horníčkem, kinoautomat uváděla. Pokud máte zájem o akreditaci, ozvěte se mi prosím.

Jakub Fürst

Multimediální projekt Kinoautomat: Člověk a jeho dům filmového režiséra, producenta a scenáristy Radúze Činčery (1922–1999) je s největší pravděpodobností prvním interaktivním filmovým pořadem na světě. Diváci při jeho sledování mají možnost celkem osmkrát děj ovlivnit podle pokynů průvodce pořadem z jeviště. Poprvé byl Kinoautomat představen na světové výstavě Expo ’67 v kanadském Montrealu, kde jej uváděl Miroslav Horníček (bez naprosté znalosti angličtiny) a Zuzana Neubauerová. Pořad se stal hitem a vzbudil velký zájem nejen u návštěvníků Expa ’67, ale i u odborné veřejnosti. O práva na jeho provozování projevily zájem takové společnosti jako Paramount Pictures a Universal Studios, nakonec však Filmexport, který mohl jako jediný uzavřít obchodní smlouvu, prodala práva za minimální obnos neznámé zájemkyni z Texasu jako umoření dluhu ČSSR za nákup jiného filmu. Pak se Kinoautomat objevil v Texasu jen na světové výstavě Hemisfér v roce 1968, ačkoliv v kontraktu byla podmínka, že má být uveden v kinech. V roce 1974 se podařilo jednomu producentovi práva na provozování Kinoautomatu vysoudit a Činčerův projekt byl uveden na světové výstavě Expo ’74 ve Spokane ve státě Washington. Mezitím byl v Praze Kinoautomat představen v rozmezí jednoho roku 1971-72 v kině Světozor, kde byly za tímto účelem zřízeny u sedadel zelená a červená tlačítka. Promítalo se ze tří 35mm a dvou 16mm projektorů. I zde měl pořad velký úspěch, hrálo se dokonce dvakrát denně a uváděly jej kromě montrealských veteránů Miroslava Horníčka a Zuzany Neubauerové v alternaci další moderátoři (Eduard Hrubeš, Saskia Burešová, Václav Čapek, Jaroslava Panýrková, Regina Rázlová). V roce 1972 byl označen za ideologicky nepřípustný a zakázán zřejmě proto, že mezi jeho tvůrci byli režimu nepohodlní umělci (Svitáček, Juráček, Brychta…). Zatím jediná obnovená světová premiéra se uskutečnila díky Aleně Činčerové, dceři Radúze Činčery, v londýnském sále Britského filmového institutu (BFI) 16. února 2006 v rámci filmového profilu Pavla Juráčka. Nyní se Kinoautomat do Světozoru vrátil od 29.5.2007 na jednadvacet dní, tedy takřka přesně po čtyřiceti letech od montrealské premiéry, s alternujícími moderátory Eduardem Hrubešem, Jaroslavem Poláškem a Tomášem Matonohou a s dálkovými ovladači, jež by měly fungovat lépe než původní hlasovací zařízení. Součástí hry jsou i zobrazované výsledky hlasování. Podle zájmu diváků má tento pořad stále úspěch. – Projekt je připraven tak, že je možné ho uvádět i v dalších kinech. Chystá se i vydání interaktivního DVD v české a v anglické verzi. – Příběh pana Nováka, kterému právě v den manželčiných narozenin zazvoní u dveří téměř nahá půvabná sousedka, jíž se zabouchly dveře od bytu, vypráví peripetie, vyplývající z této pikantní situace nejen pro bezúhonného protagonistu, ale i pro obyvatele jednoho činžáku, mezi nimiž je bývalý štábní kapitán s tvrdohlavým psem Césarem, žárlivý manžel, domněle podvedená paní Nováková, dvojice mladých náruživých milenců, zmatená penzionovaná učitelka, neustále kouřící vrátný apod. Obratně postavený scénář využívá s jemnou ironií banálních i prekérních situací, do nichž se kromě pana Nováka a jeho sousedky postupně zapojují nejen ostatní nájemníci. Každá věc, každé gesto zde má své místo a opodstatnění. Vše je rámováno požárem domu. I když diváci mají vždy na výběr mezi ano a ne, příběh vždy dopadne stejně.
-kat-, Filmový přehled 2007/8

Co je KINOAUTOMAT?
- PRVNI INTERAKTIVNI FILM NA SVETE
- DIVACI ZASAHUJI DO PRUBEHU DEJE
- HIT SVETOVE VYSTAVY EXPO ’67 V KANADSKEM MONTREALU - 40. VYROCI
- OD 29. KVETNA - 21 PREDSTAVENI V KINE SVETOZOR

Filmově scénický experiment: komediální příběh o obyvatelích jednoho činžáku, kteří se snažili vyhnout nepříjemnostem a katastrofám, byl komentován přítomným hercem a diváci na každém představení hlasovali pomocí elektronického zařízení o dalším možném pokračování příběhu. Ve světové premiéře uvedeno na EXPO 1967 v kanadském Montrealu a dále provozováno pouze v pražském kině Světozor od ledna 1971 do září 1972.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu