Jmenuji se Oliver Tate

Co jako????? Někdo se tu   smál? Někdo se tu bavil? Tak   já tedy ne - jestli toto   patří mezi nejlepší   komediální filmy roku 2010,   v těch horších snad už   musí hrát jen Ben Stiller,   Jackie Chan, Adam Sandler,   Owen Wilson , Richard Gere a   Eddie Murphy dohromady! Za   nejlepší považuji   závěrečný záběr, jenž   byl pro mě vysvobozením z   ujetého filmu (jel úplně   špatným směrem),   neokoukaných tváří (víme   proč), příšerných   kostýmů (někdo chodí   oblečený jako Oliverova   matka?) a stupidních   myšlenkových pochodů. Mám   z toho depku.

Pokud někdo viděl film Hala   Ashbyho Harold a Maude se mnou   myslím bude souhlasit v tom,   že hlavní protagonista má s   Haroldem až podezřele mnoho   styčných bodů, a to jak   vizuálně (rachitický   tmavovlasý adolescent), tak   psychicky (nízké   sebevědomí, lehce   sebedestruktivní sklony).   Nicméně tato komedie je tak   mile britská a retro, že   toto svoje podezření   potlačím a Olivera Tatea   doporučím všem, kdo   chtějí opět uvěřit tomu,   že lze natočit vkusnou   vtipnou komedii s   uvěřitelnými hrdiny a   citovatelnými replikami   ("naši spolu už tři   měsíce nespali. poznám to   podle intenzity osvětlení   :D)

Oliver Tate je niekedy ako   Harold Chasen a niekedy ako   Adrian Mole. Vzhľadom k   svojmu veku je však primerane   zmatený, možno viac   precitlivelý, viac hĺbavý,   ale inak typický teenager.   Svoj prerod z chlapca na muža   zvláda s prehľadom a   popritom sa dokáže   "svojsky"   vysporiadať aj s krízou v   rodičovskom vzťahu.   Psychologický rozbor Lloyda   Tatea by bol rozhodne   zaujimavejší, prinajmenšom   by sa ukázalo "po kom   ten náš chlapec vlastne   je?". Ale príbeh je to   určite podarený, tam kde   schladí studený britský   dážď zahreje okrem iného   aj príjemná hudba a vlastne   páčilo sa mi to od začiatku   a skoro až do konca.

Milé, vtipné retro
Jakoby v té době Beatles,   kazeťáků, kufříkových   tašek a skládaných sukní   byly vztahy puberťáků   romantičtější,   vtipnější a čistší.   Přesto Oliver Tate trpí,   hodně trpí probémy svých   rodičů, problémy své holky   a nakonec dělá   "chyby". Otázkou   je, zda se dá mluvit o   chybách, nebo jde o jen o   delší cestu k dospělosti a   posbírání zkušeností.   Bavit se budou jak pamětníci   doby, tak mladí. Autoři   totiž skutečně vybrali   perfektní charakterizační   momenty - slovní   (např.dialogy Olivera s   rodiči), obrazové (např.   pád Zoe do rybníka nebo v   závěru, když se Oliver s   Jordanou sejdou u moře).   Vždy je v tom vtip i vážné   poselství. Velmi doporučuji!