Jindra, hraběnka Ostrovínová

Když byl tento film v roce 1933 natočený, nenašel by se asi divák, který by neznal líbivý román Ivana Klicpery "Jindra" z poloviny devatenáctého století.

Tento román měl ve své době "povzbudivý" význam, líbil se tenkrát a líbil se i Václavu Wassermannovi a Jaroslavu Hubáčkovi po přečtení knihy tak, že scénář, který napsali, se příliš od knižní předlohy nelišil, na což dohlížel a přes ramena nakukoval sám režisér Karel Lamač. Děj postupuje rychle. Seznamuje diváky s dobou, krajinou a prostředím, v němž se děj odehrává a stačilo jen málo obrazotvornosti, aby se do všeho divák vžil.

Ale povahy v tomto filmu nejsou vystiženy příliš věrně a přesně. Již u Jindry, kterou představovala krásná Jarmila Lhotová, hrála se zkušeností a jistotou, ale nebyl správně podán přerod, jaký u ní způsobil její učitel Dr. Lípa, kterého hrál Karel Lamač. Vyzvednuta byla pouze její velká láska k němu, která vyklíčila z předstírané nenávisti, ale bylo opomenuto vysvětlení, jak se z poněmčilého děvčete stala uvědomělá a upřímná vlastenka. I postavu Amálky, kterou ztvárnila Maria Tauberová, která se něšťastně zamiluje do Dr. Lípy, zůstala divákům postavou poněkud mlhavě neurčitou. Nevidíme zde snivou, upřímnou a dobrotivou, ale jen mělkou povahu. To vše maže to, že se ve filmu dobře uplatní jako zpěvačka. My vědoucí víme, v jakou vynikající pěvkyní se tato křehká blonďatá kráska vypracovala.

Karel Lamač také nebyl zrovna nejvýstižnější postava pro sice prostého, ale velmi vzdělaného, ušlechtilého a mužného Lípu. Je však příjemný a zcela milý a dobře hraje (až na ta kila, která měl stále navíc). Dobrá je hra a dost dobrá úloha prostého vlastence statkáře Jarýna, kterého si střihnul Theodor Pištěk a vedle něho aristokratická manželka v podání Růženy Šlemrové. Jejich dva vyrůstající synové byli zaměněni v malé taškáře. Hraběte Ostrovína zcela dobře hrál Bedřich Veverka a Karel Hašler zosobňoval muzikanta Jahodu a komponoval také hudbu a písně. Nikde nesmí chybět alespoň troška humoru. O ten se postarala osobou šafářovy manželky Betty Kysilková. Dobrou "dvojkou" je zamilovaná dvojice zahradníka J. W. Speergera a služebné Katynky Darji Hajské. Tento film je po technické stránce na slušné úrovni a svým dějem si přitáhl značnou část obecenstva a tuto přízeň si opravdu zasloužil.

Již třetí filmové, tentokrát zvukové zpracování mnoha generacemi oblíbeného sentimentálního románku o milostných trápeních statkářovy dcery provdané za šlechtice. Předlohu, kterou napsal syn dramatika Václava K. Klicpery, natočil rutinovaně režisér Karel Lamač, který si také zahrál dojemně zamilovaného nepřítele.