Jiná láska

Čtyřiadvacetiletá Carla (Juliette Lewisová) je sympatická a pohledná mladá žena, která se od svých vrstevnic výrazně liší v jediném, ale podstatném bodě. Od narození je lehce mentálně postižená. Po letech strávených v soukromých speciálních školách dokáže Carla překonat všechna omezení, kromě jediného – své milující matky Elizabeth (Diane Keatonová). Carla chce žít vlastní život a její někdy příliš spontánní chování ve světě plném nebezpečí je pro milující a strachující se matku nepřijatelné. O to hůř se Elizabeth smiřuje s přirozeným faktem, že se její dcera poprvé v životě zamilovala. Carla a podobně postižený Danny (Giovanni Ribisi) se musejí postavit na vlastní nohy a vyvzdorovat si na světu právo na lásku a všechny radosti i starosti plnohodnotného „obyčejného“ života.

Čtyřiadvacetiletá Carla je mentálně postižená. Jí samotné to ale nedělá takové starosti, jako její snad až přespříliš starostlivé matce. Netradiční romantická komedie v režii zkušeného tvůrce Pretty Woman Garryho Marshalla.

Mentálně postižená Carla se po nějaké době pobytu v ústavu vrací do své rodiny. Na rozdíl od milujícího otce a jejích sester má s jejím návratem potíže autoritářská a hysterická matka, která je součástí vyšších společenských kruhů. Zjevně si s mentálně postiženou dívkou neví rady a v jednání s ní je nejistá. Carla tak po řadě drobných i větších konfliktů utíká z domova zpět do ústavu. Ředitel ústavu pak matce vysvětlí, že Carla není malé dítě, a vymůže si svolení, že Carla smí nastoupit na střední školu. Zde se Carla setkává s běžnými návyky normálních mladých lidí a potkává i stejně postiženého Dannyho. Ten má práci a vlastní bydlení a má rád pochodové kapely. Pro jednu také pracuje, stejně jako pro místního pekaře. Na svých narozeninách Carla rodině sdělí, že by jednou měla ráda vlastní byt. Matka to rezolutně zavrhne, po hádce s rodinou však svolí. Pro jistotu ale Carle zakáže v novém bytě pánské návštěvy. Carla jede za Danielem a dohodnou se, že spolu budou chodit...

Matka spolu s realitním makléřem vyberou Carle její první byt. Nedlouho potom se Carla s Dannym chystají na halloweenský školní ples. Matka ji učí tancovat, a je to poprvé, kdy si spolu rozumějí. Na plese se Carla dozví, že udělala čtvrtletní testy, Danny ne. Carla se stěhuje do nového bytu. Danny řekne Carle o tom, že bude muset odjet za matkou do Kalifornie, protože mu otec přestane dávat peníze na byt kvůli jeho výsledkům u čtvrtletních testů. Carla navrhne rodičům, že by Danny mohl bydlet u ní. Matka to rezolutně zavrhne, otec váhá, i když matku v debatě podpoří. Carla mezitím s Dannym řeší, že by rádi vyzkoušeli sex. Danny by rád hned, Carla chce počkat na sváteční den. Na Den díkůvzdání je Carla u rodičů, večer se ale vrací k Dannymu do svého bytu, kde mají první sex...

Celá Carlina rodina vyrazí na vánoční společenskou akci i s Dannym. Nápadník jedné z dcer veřejně požádá o její ruku. Danny pak dost nekorektně přeruší taneční sólo budoucí nevěsty a ženicha a vyzná se z lásky ke Carle. Všem sdělí, že by byl rád, kdyby s ním Carla jela na Floridu, a také všem řekne, co s Carlou na Den díkůvzdání dělali. Carla dostane nervový záchvat. Venku se s Dannym pohádají a dramaticky rozejdou... Carla se účastní nácviku svatby své sestry, Danny odjíždí do Kalifornie. Cestu si však rozmyslí a stopem vyrazí zpět. Přijíždí, zrovna když se koná svatba, dostane se na ni a požádá Carlu o ruku. Později na hostině se Carla s matkou pohádají a ve zlém se rozcházejí...

Zdroj: FTV Prima

Zkušený hollywoodský profesionál Garry Marshall, od něhož jsme v našich kinech viděli mj. milostné příběhy Pretty Woman (1990) a Frankie a Johnny (1991), rozmnožil řadu amerických děl o mentálně postižených lidech titulem Jiná láska, pojednávajícím o rodinných vztazích retardované dívky a o její postupné emancipaci, zakončené svatbou. - Dospívající Carla, pocházející z bohaté savfranciské rodiny, se vrací z internátní školy domů. Dostává se do sporů s příliš dominantní a protektorskou matkou. Dívka proti její vůli touží osamostatnit se. Setkává se spodobně postiženým mladíkem Danielem a prožije s ním postupné sbližování, přerůstající v lásku. S pomocí několika hodných lidí dosáhne neobvyklá filmová dvojice svého.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Čtyřiadvacetiletá Carla se od svých vrstevnic liší v jediném. Od narození je lehce mentálně postižená, ovšem zdá se, že hůř než ona se s tím vyrovnává její milující matka. Pokouší se Carlu chránit před všemi nástrahami světa a Carla chce přitom jediné - žít svůj život, své štěstí a svou lásku se stejně handicapovaným Dannym. Atypická love story z dílny Garryho Marshalla.

Autor/Zdroj: /Cinema


Dospívající Carla Tateová (Juliette Lewisová) se po mnoha letech pobytu v ústavu pro mentálně postižené vrací domů. Nejen s plány na vlastní život, ale i s vírou na důstojnější a rovnoprávnější komunikaci se svou rodinou, matkou zejména. Právě matka (Diane Keatonová) totiž před lety víceméně sama rozhodla o Carlině odchodu do ústavu, což jí vzdor vnitřnímu nesouhlasu otec (Tom Skerritt) nakonec posvětil svým podpisem. Matka se ovšem za ta léta příliš nezměnila. Dál se pere s osobním zklamáním, že právě ona má postižené dítě, s vnitřní ambicí nějak nad tímto faktem zvítězit (trápí Carlu lekcemi umění a tenisu) i dobrými radami všemožných příruček, které s jasnozřivou neomylností oddělují bílé od černého. Při tom všem ale naráží na každodenní realitu, nejen na její handicap, ale především na její obrovskou touhu po svobodě, samostatnosti a sebeúctě.

Komplikované vztahy v rodině (jedna ze dvou Carliných sester je lesbička, což matka ostentativně odmítá vzít na vědomí) dlouho jenom tak probublávají pod povrchem. Navenek se snaží bohatá sanfranciská rodina zachovat dekorum smetánky, která ví, co se sluší a patří. Do života Tateových pak ale osudově vstoupí Carlin kamarád z místní polytechniky Danny McMahon (Giovanni Ribisi), rovněž mentálně postižený mladík, jehož vztahy s vlastními rodiči jsou jen zdánlivě otevřenější a lepší než ty Carliny. Oba mladí lidé k sobě brzy začnou cítit víc než jen pouhé přátelství a díky Carlininu pevnému žebříčku hodnot začnou velmi cílevědomě směřovat k partnerství, prvnímu milování i manželství. Dívčin odvážný vstup do samostatného života má zároveň dát odpověď na otázku, kdo měl pravdu. Zda Carla, pevně věřící že dobrá víra a čistá duše všechnou jsou, nebo matka, které životní zkušenosti říkají, že žádný jedinec - zvlášť ten mentálně handicapovaný - nemůže nad okolním světem zvítězit.

Největší výhoda i nevýhoda Jiné lásky se paradoxně jmenuje stejně - mentální retardace. S tímto tématem lze poctivou prací hodně získat, ale zbytečnou lehkovážností i hodně ztratit. A tvůrci stihli obojí.

Pro dobrého herce je radostí zahrát si mentálně postiženou postavu, což Lewisová i Ribisi potvrzují měrou vrchovatou. Obdivuhodně si pohrávají s jemnými nuancemi frázování i pohybové koordinace a především díky nim dostává klasický milostný příběh nový, mnohdy vskutku nečekaný rozměr. Naopak kombinace žánru romantické komedie a mentálně postižených hrdinů se už předem vylučuje, protože pokud budeme věrní skutečnosti, nevyhneme se dramatickým a velmi smutným scénám, a pokud budeme chtít pravidla žánru důsledně ctít, musíme fatálně zjednodušovat skutečný stav věcí.

V expozici filmu se režisér Garry Marshall (Pretty Woman) logicky soustředil na popis úskalí života mentálně postiženého jedince a pečlivé vykreslování dusného rodinného klimatu. Ovšem ve chvíli, kdy už si příběh žádá cestu k nějakému rozuzlení, Marshall tradiční americký žánr jménem komedie/drama opouští a spoléhá se na svoji osvědčenou parketu romantické komedie. Nutno říct - a je to vzhledem k režisérově specializaci překvapení - že film funguje lépe ve své první polovině. Divák nade vší pochybnost ví, že nikdo nedokáže projít životem bez bolestivých šrámů a ústrků, ať už vědomých či nechtěných. Zároveň fyzicky cítí dusivost matčiny náruče, přestože je myšlena veskrze dobře a upřímně. Místo logického protnutí obou pohledů na svět, které by vedlo ke smíření obou hlavních hrdinek, ovšem Marshall utíká k pohádkovému happy endu romantických komedií, čímž sice možná účinně aktivizuje slzné kanálky diváků, nicméně tím zároveň hodně smazává z dosavadní pravděpodobnosti a uvěřitelnosti.

Nicméně netřeba snímek zatracovat. Rozhodně ne. Slzopudné finále přičtěme na vrub Marshallově profesní deformaci a vypíchněme nejen samotné téma lásky mentálně postižených, zajímavé, příjemně provokativní a ne zcela běžné, ale i charaktery jednotlivých postav. O matce v tradičně vynikajícím podání Diane Keatonové (Annie Hallová, Marvinův pokoj) už řeč byla. Tom Skerritt (Contact, Kouřové signály) v roli otce velmi přesně vystihuje křehkou rovnováhu rodiny, jejímž je jazýčkem na vahách. Bylo by velmi snadné přiklonit se ke svému vnitřnímu přesvědčení, tedy na stranu dětí, otec ovšem zároveň cítí velkou odpovědnost k manželce a svým bývalým rozhodnutím. Nenápadně se snaží dát rodinu dohromady, což se mu ovšem nemůže podařit, dokud všichni neudělají vstřícný krok, dokud v sobě nenajdou sílu brát dobré i špatné zároveň, dokus se neodnaučí zavírat oči před nepříjemnými skutečnostmi. Zajímavým hrdinou je i Danny v podání dosud nepříliš známého Giovanniho Ribisiho (Zachraňte vojína Ryana). Jeho zdánlivá samostatnost se postupem času ukazuje být vlastně samotou. Jakoby jeho existence měla zůstat jen nevyvedeným suchým úředním záznamem v matrice, ke kterému rodiče cítí toliko alibistickou peněžní zodpovědnost, o niž je ovšem třeba se velmi spravedlivě střídat.

Jiná láska kombinuje hollywoodské umění s hollywoodskou komercí. Určitě není dokonalá, každopádně ale zajímavá a pozoruhodná. Už třeba kvůli dojemně tragikomické scéně na halloweenské party, v níž se mentálně retardovaná labuť s pejskem vydávají za práh své dospělosti...

Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Cinema