Jako nepoddajný plevel

Film, který vykazuje vysoké   kvality a nese v sobě beze   ztrát i po čase poselství   odvahy žít, i když musí   trpět. Herecké party jsou   mimořádně zvládnuté a   jako by žili v nich oba   hlavní představitelé i   něco ze svých životů.

Skvělá   podívaná,J.Nicholson jako   bezdomovec ,scény jak si   zavazuje boty   provázkem,vyzpovídává se   na hřbitově a spoustu   dalšího,dokonce i brečet ho   uvidíte ve filmu ,jeho   halucinace o duchách a   spoustu dalšího a potom se   objeví M.Streep která je   výborná a se kterou se   doplňují ,hodně povedené   herecké výkony od profíků   včetně dalších skvělích   herců ve vedlejších   rolích.

A je to tu zase! Jack   Nicholson znovu exceluje a   tentokrát ztvárnil postavu,   která je poměrně složitá.   Francis Phelan nese v sobě   staré bolesti, viny i   zklamání. Ze strachu se   vzdal svého života a po   uplynulých letech, navzdory   probouzející se touze,   nenašel dost odvahy, aby   svůj návrat k rodině   dokončil, čímž se jen   potvrzuje krutý obraz jeho   života mezi pobudy. Ztratí   vše a uzavře svou mysl ve   vzpomínce, která symbolizuje   okamžik, jež mohl všechno   změnit... velice působivý a   nepříjemně mrazivý konec.   V podobném duchu se nese   celý snímek a člověk se   při jeho sledování bojí,   co se stane dál. Pokaždé,   když hlavou prolítne   myšlenka, že horší to být   nemůže, stane se pravý opak   - smutek, hořkost ztrát. A   přesto v krátkých   okamžicích je citelná   naděje, víra ve splněná   přání a zdánlivé   štěstí.