Jahodová proklamace

Musela to být krásný doba,   nebo alespoň zajímavá, ten   hípísácký věk. Čas   volné lásky, uvolnění,   protestů, vášnivých   projevů a stávek. Ve filmu   nejde ani tak o děj, jako   zachycení kouzelné   atmosféry, vždyť i hlavní   hrdina se ke stávkujícím   přidává více méně z   plezíru, vše je navíc   podepřeno ruční kamerou,   volící neobvyklé úhly,   neznámými herci, zakodovaná   sdělení (stávkující se v   Tv dívají na starou Vzpouru   na lodi Bounty, krev na   školním hesle,..), plus   neustále znějící písně.   Bylo by fascinující tu dobu   zažít, hlavně   vystřízlivění hipíků po   opuštění univerzity a   jejich konfrontace se   skutečným světem, kde jim   jejich vzletné promluvy   nájem nezaplatí.   Parafrázoval bych úvodní   projev učitele v South parku,   "Někteří z Vás budou   právníci, lékaři, ale   většina z Vás bude   obsluhovat pumpu, nebo   stříhat plech a proto máme   dílny". Není se čemu   divit, že komanči tyto   snímky o občanské   neposlušnosti milovali,   samozřejmě ještě s   politicky kritickými,   dokazovali nám tím, že i v   té oslovavané, dokonalé   Americe je pěkný bordel.   P.S. To že vedení školy   názory studentů nezajímá,   je snad všeobecně známé,   kdekoliv a kdykoliv.

Ve svém filmovém jinošství   jsem na tomhle filmu byl asi   třikrát. Do studentky Lindy   (Kim Darbyová) jsem se tehdy   platonicky zamiloval.   Komančům se tenkrát hodilo,   že film je kritický proti   establišmentu USA a ukazuje   odpor studentů vůči   státní zvůli. Ale já jsem   už tenkrát z filmu cítil   duch volnosti a boje za   svobodu, proti jakékoliv   totalitě. Protože ta   kapitalistická je v principu   lautr stejná, jako ta   komunistická. Byl jsem   zvědav, jak to na mě bude   působit po letech a byl jsem   příjemně překvapen. Film   je to prostě skvělý a léty   neztratil nic na své   sugestivitě. Psychedelická   kamera, duch hippies   přenesený do boje   studentské stávky a   solidarity s utlačovanými.   Odpor proti válce ve   Vietnamu, střety pravičáků   s levičáky, obviňování z   komunismu a studentské   plakáty s ikonou Che G.   Závěrečná bitva s   policajty je úchvatná,   ukazuje, že obránci totality   na americké univerzitě jsou   úplně stejný, jako   mlátičky z Národní...

Zajímavý, (nebo   příznačný?), že po tak   skvělé prvotině jsem od   režiséra našel v jeho   filmografii, už jen pár  TV   filmů a seriálů. Přitom   film je opravdu výborný a   nenatočil ho nějak   prokomunisticky. Vlastně   vykresluje motivaci hlavních   hrdinů, jako víceméně   apolitickou, spíš jako touhu   po dobrodružství a rebélii   bez příčiny.