Já, spravedlnost

POZOR SPOILER

U procesů v Norimberku chybí dva největší váleční zločinci. Je to Adolf Hitler a Martin Borman.
V jednom sanatoriu pana Hartinga se plánuje akce záměny lékařů. Nakonec je vybrán primář MUDr. Josef Heřman z Prahy. Ten je také unesen.
Probouzí se právě v onom sanatoriu. Když se rozčílí nad celou situaci, je zaveden do podzemí, kde je takové mini vězení. I s malou gilotinou.
Jednou je doktor přiveden do jedné z cel, kde je docela vyčerpaný vězeň. Doktor se zhrozí, neb poznává Adolfa Hitlera.
Heřman již není Heřman, ale stává se doktorem Wollmanem, osobním lékařem Hitlerovým.
Zůstává v sanatoriu a je nenápadně hlídán. Má Hitlera léčit. Jenže on neví, z čeho jeho choroba pochází.
Z Bormanova příkazu se plánuje únos vůdce a ten vede žena jménem Inge. Ta doktora do tohoto komplotu také zatáhne. Vyhrožuje mu totiž, že poví o jeho pokusu o útěk, který se zde trestá smrtí.
Pak Heřman, vlastně Wollman tráví s Hitlerem volno. Nato dojde k plánovanému únosu.
Nedopadne to dobře. Dokonce se podaří ukořistit zajatce, který je týrán, vyslýchán a nakonec zastřelen.
Hitler pak může promluvit v poloprázdném sále. Když tak činí vpadnou sem jednotky osvobozenecké armády a Hitlera včetně ostatních zatknou. Postupně jsou pak odváděni k trestu smrti tak, aby to bylo slyšet. Samozřejmě že to nejsou praví vojáci a vše je fingováno Hartingem. Ten chce by si Hitler vytrpěl svoje. A tak je velký vůdce předveden k fiktivní popravě a zde se ukáže, že ten který poslal miliony na smrt z ní má panický strach.
Fiktivní poprava je ukončena fiktivní záchranou na poslední chvíli a Heřman je Hartingem požádán, aby Hitlera oslepil. Doktor s celou hrou nesouhlasí. Když je pak Inge zatčena a to doopravdy, vstupuje doktor k Hitlerovi s ampulí a bere do ruky injekci...

Rok 1946. Český lékař Josef Heřman je unesen a ocitá se v německém sanatoriu. Mnohem větší šok pak přichází v okamžiku, kdy doktor Heřman zjistí důvod únosu: má spolupracovat při samozvaném soudu nad mužem, který se – jak se aspoň celý svět domníval – hlavní odpovědnosti za hrůzy druhé světové války vyhnul už tím, že spáchal sebevraždu. V sanatoriu je totiž vězněn Adolf Hitler, a Heřmanovi únosci mají v plánu obzvláště krutý a zdlouhavý trest…

Psychologická fikce podle stejnojmenného románu Miroslava Hanuše nabízí neobvyklou, ale velice dramatickou a sugestivní zápletku. Nevšední látka spojuje prvky filozofické, etické i dobrodružné, a připravila hercům ojedinělé příležitosti. V první řadě pak Karlu Högerovi v roli doktora Heřmana.

Zdroj: ČT

Adolf Hitler přežil svou sebevraždu a je skupinou bývalých důstojniků kdesi v Německu v soukromém sanatoriu ukrýván a český lékař je zatažen do plánu, který mu chystá mimořádně přísný trest.

Já, spravedlnost
(ČTV uvádí: 9. června 1992)
Filmem Já, spravedlnost z roku 1967 se v rámci cyklu Kino' 60 uzavírá autorský profil režiséra Zbyňka Brynycha. Po filmech ...a pátý jezdec je Strach a Transport z ráje se opět ocitáme v námětové oblasti spjaté s německým fašismem. Tentokrát však opustíme pevné břehy příběhů víceméně reálných, a vrhneme se do žánru sci-fi, či snad lépe řečeno fantasy.
Východiskem filmového příběhu je teze, že Adolf Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, jak se dodnes celé lidstvo domnívá. Byl unesen skupinou německých důstojníků, kteří ho chtěli potrestat mnohem přísněji, než by to učinil soudní tribunál. Součástí jejich plánu je i únos českého lékaře dr. Heřmana, jenž se má stát spoluvykonavatelem rafinovaného trestu. Když dr.
Heřman po mnoha peripetiích poznává, že byl zneužit k týrání člověka - byť by jím byl Adolf Hitler - dopřává po těžkém duševním boji svému pacientovi dobrodiní bezbolestné smrti. Přestože se tím zpronevěřil poslání lékaře, a přestože tím nad sebou vynesl ortel.
Film natočený podle románu Miroslava Hanuše vyniká sugestivní atmosférou a pozoruhodnými hereckými výkony. Režisér ovšem ne zcela přesně zvládl logiku příběhu, takže divákovi činí místy potíže orientovat se v dějových zvratech. Karel Höger podává v roli dr.Heřmana výkon odpovídající kvalitám svého psychologického herectví přesto lze však postřehnout, že do postav, budovaných na poněkud odlišných principech, jež přinesla 60. léta, se už beze zbytku přehrát nedokázal. Psychologické drama Já, spravedlnost, které získalo mj. Zvláštní cenu na VI. MF vědeckofantastických filmů v Terstu v roce 1968, uvádí ČTV v televizní repríze v dubě, kdy režisér Zbynek Brynych slaví své pětašedesátiny.
sdk Cinema 1992/6/67

Autor/Zdroj: sdk/Cinema