Invaze

Při výbuchu vesmírné stanice Patriot ozářila oblohu mezi Dallasem a Washingtonem obrovská exploze a na území Ameriky se snesla spousta trosek. Psychiatrička Carol Bennellová se obává, že neznámá látka z paluby lodi se nepozorovaně dostává do ulic města i k ní domů. Spojí se s kolegou Benem Driscollem a svěří se mu se svým tušením. Zdá se totiž, že v celém Washingtonu její obavy nikoho nezajímají. Epidemie se šíří a Carol si uvědomuje, že ti, kteří by s virem měli bojovat, šíří něco mnohem horšího - zárodky neznámého viru, které zaútočí na DNA spícího člověka a postupně jej promění v něco, co je nám navlas podobné, ale zbavené všech emocí. Během jediné noci se většina lidí v její blízkosti promění v bytosti mající jediný cíl: infikovat druhé a ovládnout prostor.

Zdroj: Nova

Sci-fi thriller THE INVASION vypráví příběh, ve kterém náš svět ovládne epidemie neznámého druhu a do základu změní lidské chování. Když washingtonská psychiatrička (Nicole Kidman) zjistí, že nákaza je mimozemského původu, dává se do boje o život svého syna, který je možná klíčem k tomu, jak zabránit hrozící invazi nepřátel lidské rasy.

Sci-fi horor Invaze je už čtvrtou adaptací románu Jacka Finneyho Lupiči těl, který vyšel v roce 1955: prvního zfilmování se dočkal jako Invasion of the Body Snatchers (1955; Invaze lupičů těl; r. Don Siegel – TV). Zatímco tento film se stal jedním z nejpůsobivějších „béčkových“ titulů, zrcadlících atmosféru studené války a paranoiu z odhalování „vnitřního nepřítele“, remake z roku 1978 Invaze zlodějů těl (r. Philip Kaufman – TV) obdobným způsobem odrážel stav nejistoty USA druhé poloviny 70. let. Další remake The Body Snatchers (1993, Lupiči těl; r. Abel Ferrara – V) naopak v roce svého vzniku působil ve vztahu ke společenské situaci poněkud samoúčelně (přestože skrýval kritický vztah k establishmentu představovanému „nemyslící“ armádou). Nový snímek Invaze pak opět souzní se současnou společensko-politickou situací, spjatou s válkou proti terorismu. Hollywoodské studio svěřilo režii Oliveru Hirschbiegelovi, kterého v rodném Německu proslavily „klaustrofobní“ snímky Experiment (2001, FP 5/2003) a Pád Třetí říše (2004, FP 4/2005). – Podobně jako ve Ferrarově „feminizované“ verzi i zde je protagonistkou žena. Psychiatrička Carol Bennellová zjišťuje, že okolní svět zachvacuje podivná nákaza, měnící člověka v součást mimozemské entity, usilující o ovládnutí lidstva. Jednou z prvních obětí je její exmanžel Tucker Kaufman, jemuž právě svěřila svého synka. Lékařka se ve světě zachváceném nákazou pokouší najít dítě, jemuž hrozí smrt, protože je vůči viru náhodou imunní. Nesmí přitom usnout, neboť k proměně dochází ve spánku. Její situace se ještě zhorší, když nákaze podléhá i její kolega a nápadník Ben Driscoll. Ten působí ve vědeckém týmu, pokoušejícím se invazi čelit navzdory tomu, že se její součástí staly už i vládní struktury. Do popředí tradičního děje se tak dostává módní „konspirační teorie“, směřující proti bushovské administrativě. Poněkud bizarně se v této souvislosti vyjímá „negativní“ motiv nastolení globálního míru, štěstí a zdraví, o něž mimozemšťané usilují. - Vize Olivera Hirschbiegela byla svým nejednoznačným pojetím a pozvolným rytmem natolik nekomerční, že produkce angažovala Andyho a Larryho Wachowské, kteří do děje připsali akční scény, a režiséra Jamese McTeiguea, aby je natočil s pomocí kameramana Michaela Barretta. Střet dvojího pojetí je ve filmu patrný v nelogických zkratech a ve výkyvech atmosféry. Snímek, kolísající mezi psychologickým žánrem a prvoplánovým akčním hororem, se tak stal exemplárním příkladem neblahého zásahu studia do původního režisérského konceptu.
-ap-, Filmový přehled 2007/12