Ida [2k digital]

Komorní snímek Pawla   Pawlikowskiho nás svou   chladnou narací konfrontuje s   asi nejintenzivnější fází   života hlavní hrdinky. Onen   kontrast akce a chladu   vyprávění, spolu se   strhujícími hereckými   výkony, se zarývá pod nehty   a myslím, že tam nějaký   ten čas vydrží.

Hledání otázek
Pátý film Pawela   Pawlikowskiego, který byl   natočen v klasickém formátu   a černobílý nám   představuje Polsko konce   padesátých a šedesátých   let z období tzv. ,,malé   stabilizace" a otevírá   témata, která v dnešních   Čechách nejsou příliš   známa (těch dětí, které   byly zachráněny bylo okolo   dvou stovek, motiv   zavraždění rodičů Idy v   období let 1942-1943 nebyl   ojedinělým případem,   každá země se s tímto   obdobím vypořádává po   svém). Je to dosti   podstatné, ale režisérovi   se podařilo v postavě Idy   zachytit člověka, který   hledá teprve svoji cestu a je   konfrontován s nalézáním   své pravé identity a jedinou   příbuznou (Wandou), jež ji   zbyla. Sblížení mezi dvěma   ženami, jež každá   přicházejí z jiného   břehu, ukazuje, že cesta   životem se někdy pěkně   zamotává - Idino ,,nejsem   připravena" poukazuje na   nadčasový přesah, který   spočívá v kladení otázek,   nikoliv v definitivní   odpovědi...Vertikála -resp.   otázka víry, či hledání   smyslu života je zde   konfrontována s životem v   podobě jazzového hudebníka,   který vstupuje Idě do   života. Zásadní rozkol mezi   osudem Wandy, která musela   prožít své válečné   trauma, aby patřičně   ztvrdla do podoby   prokurátorky a osudem Idy   nevidím...po pogromu v   Kielcích by málokdo měl   odvahu přihlásit se ke své   příbuzné a neemigrovat mimo   svou vlast....vnitřní   trauma,které si Wanda sebou   nese jí požírá až ji   zcela pohltí....jeden z   nejlepších záběrů filmu -   vrah obou rodičů v jámě a   ženy později hledající   rodný hrob (resp.: v hrobě   by měla sedět celá Evropa,   že tu dobu připustila viz.   konference v Evianu v květnu   1938). Neherečka Agata   Trzebuchowska zahrála svoji   roli úžastně, jako Agata   Kuleszová nebo Dawid   Ogrodnik (postava mladého   jazzmana z doby, kdy byl   polský jazz hodně mladý a   teprve mířil k budoucím   výšinám). A ještě ke   konci samotného filmu...Ida   kráčí po cestě, která   vede ke klášteru, ale my   neznáme definitivní   odpověd, protože otázky si   klade člověk at je za zdmi   kláštera nebo mimo   ně.....

POlYEKRAN - kino AERO -   srpen 2015

Černobílé komorní drama   vyniká nejen svým námětem   a hereckými výkony, ale i   perfektně zvolenými   lokacemi. Tak jsem si   říkala, kde se mohou taková   špinavá a odrabaná místa   (jak exteriéry tak   interiéry) ještě nacházet.   Dávám 85%.

Černobílé artové   psychodrama dvou žen   příbuzné krve, ale naprosto   odlišných životních   priorit a zkušeností, zaujme   nadčasovým námětem a   dokonalým provedením, ale   někoho dost možná odradí   svou pomalostí. Přiznám se,   že ta trošku vadila i mě,   takže z celkového hodnocení   ubírám jednu hvězdičku.   Film přesto vřele   doporučuji ke shlédnutí.

Vizuálně velmi zajímavý   film se zajímavým námětem,   výborná kamera, obdivuhodné   jsou výkony obou hlavních   představitelek. Díky tomu   všemu vydržíte bez   problémů dokoukat   černobílý film ve formátu   4:3 s minimem dialogů a   dlouhými tichými záběry a   nenudíte se. Přes to   všechno se mi film nějak   nedokázal dostat pod kůži.   Jsem ráda, že jsem jej   viděla, ale z kina jsem   odcházela víceméně bez   emocí. Proto jen za 7.

Přišla, viděla, okusila,   popřemýšlela... a za   kratičkého pobytu ve světě   "živých" si   utvořila názor... Poeticky   drsná ochutnávka života.