Hněv bojovníka

Snímek s bojovým uměním,   ve kterém konečně dostal   šanci Xing Si být v hlavní   roli. Příběh se odehrává   ve 40. letech 20. století   během čínsko-japonské   války, kdy Japonci zjistili,   že udržení kontroly nad   velkou částí Číny je   stále obtížnější. A tak   jde o to, že japonská   kultovní skupina, známá   jako *Hádův chrám*,   unáší náhodné děti k   vytvoření nepřekonatelných   vojáků a to poměrně dost   drsnou výchovou a daným   výcvikem. Jak je vidět,   námětově nic nového pod   sluncem. Při pohledu na   fyzický vzhled všech   bojovníků musí být ale   každému jasné, že v   počátcích druhé světové   války takoví jedinci prostě   nebyli. Reálný pohled na   stav věcí je tedy opět   potřeba dát stranou.   Nejdůležitější je, že je   snímek solidně napěchován   akcí, kdy si akční   fanoušek, právě v oblasti   akčních filmů s bojovým   uměním, opravdu přijde na   své. Klasickým stylem se tu   prezentují různé bojové   styly, v současné době   samozřejmě za použití   dechberoucího vizuálního   prostředí. Tempo a   zmíněná prezentace zápasů   je přirozená, i když to v   některých scénách opět   kazí použitá závěsná   lana, což uvěřitelnosti   samozřejmě kazí. Vzniklé   nereálnosti se snad filmoví   tvůrci nezbaví. Ty lana jsou   samozřejmě vyretušované,   ale to kdyby náhodou... Daná   koncepce je tak návratem do   staré dobré hongkongské   školy bojových snímků, ve   kterých se jeden spravedlivý   bojovník postaví nekalostem   a sám jde proti všem. Ale   jo. Příběh se sice zdá   být krapet druhořadý vlivem   přemíry akčních sekvencí,   ale jako výborná popcornová   zábava, právě poháněná   oním bojovým uměním,   splňuje svůj filmový   účel. A o to šlo   především.