Hluboko

Až do doby, kdy se   zachránivší Gulli zaklepal   na dveře domu, nepostrádal   děj napětí a v jeho   představách ani humor. Poté   se jednalo už pouze o záznam   sledu událostí se   závěrečným konstatováním   o tulením genu. Vše ovšem   působilo autenticky.   Pravděpodobnost, že se   ocitnu v ledové vodě moc   velká není, ale s tím   hubnutím si to ještě   rozmyslím

U Ódina, to byla tedy ledová   koupel! Já byla zmrzlá už   při úvodních záběrech   islandského ostrůvku, co   vyhlížel jako sněhová   dekorační koule a jen pouhé   nalodění v mrazivém   rozbřesku by mě zabilo, jako   úlevu nevnímám ani kocovinu   z předešlé pijatyky, plus   sto dvacet vykouřených   cigaret... Fascinující   příběh, který z velké   části sestává ze skřeků   mezi plaveckými tempy a   hovorů s rackem, místy si   zahrává s hororem i laškuje   se zázrakem a nenudí ani na   chvíli... Věcná - proč   nemají námořníci každý   svůj dalekohled a musí se   tahat vždycky o jeden? :-) A   jinak - špeků se nezbavujte,   nikdy nevíte, jestli právě   ty vaše neobsahují tulení   složku, která se může   hodit, třeba při plavbě   ledovým Atlantikem.