"Haniččina cesta do nebe" je zfilmované drama
Gerharta Hauptmanna, které bylo vydané v ČSR pod názvem "Hanička". Jde o horečné vidiny děvčete, které je týrané brutálním otcem opilcem. Dívka se pokusí o sebevraždu, je však zachráněná, ale v horečce umírá. Německá režisérka
Thea von Harbou na svojí předloze celkem nic nezměnila a vytvářela jednotlivé scény s jemným pochopením pro duševní stavy uštvaného dítěte, pro něž smrt byla vysvobozením a poslední okamžiky před ní znamenaly ožití pohádkových snů dětských tužeb. To bylo režisérsky velmi choulostivé, musí-li se pracovat ve vytváření nebeských a pohádkových vidin s kulisami. Ale prolínáním skutečných lidí a jejich hovorů do fantasií snu, přiblížilo horečný sen skutečnosti, zejména, když hlavní postavy byly vytvořeny zkušenými herci známých jmen. Také Hanička
Inge Landgut podala až k slzám dojímavý výkon ve ztělesnění utýrané, vyděšené a nakonec v umírání šťastné dětské dušičky.