Guvernantka

Píše se rok 1840. Po otcově náhlé smrti je mladá vzdělaná židovská dívka Rosina Da Silva nucena k rychlému sňatku. Rodina zůstala bez prostředků a jen výhodná svatba může všem umožnit udržet si dosavadní životní úroveň. Emancipovaná a svéhlavá Rosina nudný život po boku starého nemilovaného muže rozhodně odmítne. Sní o dráze herečky, ale také ví o stále se horšících finančních poměrech Da Silvových. Podaří se jí získat místo guvernantky v rodině Cavendishových na nehostinném ostrově Skye. Musí zapřít svůj židovský původ a stát se křesťankou jménem Mary Blackchurchová. Čeká ji chladné přijetí přejemnělé paní Cavendishové, která touží po velkém světě, a rezervované chování profesora Cavendishe, plně pohrouženého do své vědecké práce. Rosina se vžije do nelehké role nenápadné guvernantky a pečlivě střeží tajemství svého původu. Její inteligence a životní energie jí ale nedovolí dlouho zůstat opodál…
Program ART

Píše se rok 1840. Po otcově náhlé smrti je mladá vzdělaná židovská dívka Rosina Da Silva nucena k rychlému sňatku. Rodina zůstala bez prostředků a jen výhodná svatba může všem umožnit udržet si dosavadní životní úroveň. Emancipovaná a svéhlavá Rosina nudný život po boku starého nemilovaného muže rozhodně odmítne. Sní o dráze herečky, ale také ví o stále se horšících finančních poměrech Da Silvových. Podaří se jí získat místo guvernantky v rodině Cavendishových na nehostinném ostrově Skye. Musí zapřít svůj židovský původ a stát se křesťankou jménem Mary Blackchurchová. Čeká ji chladné přijetí přejemnělé paní Cavendishové, která touží po velkém světě, a rezervované chování profesora Cavendishe, plně pohrouženého do své vědecké práce. Rosina se vžije do nelehké role nenápadné guvernantky a pečlivě střeží tajemství svého původu. Její inteligence a životní energie jí ale nedovolí dlouho zůstat opodál…

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


O svém životě měla úplně jiné představy. Po náhlé otcově smrti, kdy se rodina dostala do vážných finančních potíží, se ale její výběr zúžil na pouhé dvě možnosti - buď sňatek se starým mužem, kterého nemiluje, nebo prostituce. Polovina 19. století totiž jinou volbu neznala. Pihatá londýnská Židovka Rosina se přesto rozhodla ještě pro třetí možnost, nejtěžší a nejriskantnější. Popřela svoji víru, změnila si jméno a pokusila se pod smyšlenou identitou Mary Blackchurchové zúročit své vzdělání jako guvernantka v křesťanské rodině. Na odlehlém skotském ostrůvku v šerosvitném domě Cavendishových začala nový život, odhodlaná zvítězit nad pokřivenými pravidly viktoriánské Anglie. Dlouho se jí dařilo. Živou a vzpurnou dceru Cavendishových Clementinu se naučila bez problémů zvládat. Přejemnělou bílou myš, paní Cavendishovou, se naučila trpět se shovívavým nadhledem toho moudřejšího, leč společensky podřízeného. S panem Cavendishem prakticky vůbec nepřišla do kontaktu. Jeho přítomnost se omezovala jen na provokativně krátká a společensky formální setkání u večeře, zbytek času trávil ve své laboratoři a temné komoře, kde se marně pokoušel dotáhnout do konce vynález fotografie.

Jakmile se ale Mary/Rosina se všemi nástrahami nového prostředí vyrovnala, získala příliš mnoho času na svou přirozenou inteligenci a probouzející se ženství. Navíc se v domě objevil i syn Cavendishových, Henry, pro problémy s opiem předčasně propuštěný z oxfordských studií. Mary se tím okamžikem dostala do nelítostných kleští vlastních činů, které ji donutí, aby si přestala hrát sama se sebou a se svým životem a konečně se stala tím, kým uvnitř už dávno byla.

Odpověď na otázku, proč si režisérka Sandra Goldbacherová vybrala pro svůj autorský debut příběh mladé židovské dívky z poloviny minulého století, je prozaicky jednoduchá. Sama pochází z italsko-židovské rodiny, přičemž její maminka vyrůstala právě na tom ostrůvku, kde se Guvernantka natáčela. Téměř autobiografický příběh své rodiny tudíž Goldbacherová vypráví se všemi tradičními aspekty a otázkami, sice nijak objevnými (vzpomeňte si například na Yentl, v němž se mladá Židovka Barbra Streisandová vydávala za chlapce, aby se posléze také citově zapletla), za to dokonale odpozorovanými a vtipně odlehčenými. Nebojí se občas jít proti srsti židovskému náboženství, striktně religióznímu a vymezenému řadou tradičních rituálů; dovede se s citlivou drobnokresbou podívat na zmatek v hlavě mladičké dívky, popletené falešnými předsudky, přitom ale tolik dychtící a toužící, a při tom všem dokáže vládnout řemeslně sebejistou, zručnou režisérskou rukou, u debutantky vskutku nečekanou. Zvláštní cenu za autorský debut a Cenu diváků na loňském mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech získala Goldbacherová určitě právem.

Horkým kandidátem na cenu za nejlepší ženský herecký výkon byla ve Varech i Minnie Driverová a ačkoliv toto ocenění nakonec nezískala, nelze o jejím výkonu mluvit jinak než v superlativech. Driverová (nominace na Oscara za Dobrého Willa Huntinga) se stala vskutku ideální představitelkou Mary/Rosiny. Nese v sobě dokonalou iluzi erotiky, nikoli povrchně koketní, ale vnitřně opravdové, naléhavé a spalující, přičemž dokáže velmi dobře vykreslit spor duše s tělem, v němž jí mozek velmi přesně říká, co by neměla, ale díky podlamující síle těla přesto nakonec udělá.

Nelze se nezmínit ani o vynikajícím Jonathanovi Rhys-Meyersovi, který Henryho Cavendishe vybavil fascinující mladickou posedlostí a divokou rozervaností. Pokud Rhys-Meyers svůj talent trestuhodně nepromění někde v alkoholu za drobné (z jeho hereckého výrazu je cítit uhrančivé kupčení anděla s ďáblem, kde ten první evidentně prohrává), pak je to určitě jméno hodné skvělé kariéry.

Guvernantku, která popisuje v zásadě banální příběh nerovné lásky, povyšuje do kategorie pozoruhodného filmařského díla vedle režie a hereckých výkonů i kontrastní kamera Ashleye Rowea - na jedné straně sevřená klaustrofobickým prostředím starobylého Cavendishova sídla, na straně druhé v exteriérech romantizující a panoramatická, prosycená dešťovou vodou a utopená v cárech mlhy. S překvapující přesností dokáže Rowe popsat zrod lásky (dosud formální technické experimentování začne dostávat obsah), zdánlivé duševní souznění obou zamilovaných, nepřekonatelnou fyzickou žádost i do očí bijící nerovnost tohoto pošetilého vztahu. Drsnost okolní přírody pak přesně v intencích režisérčina záměru omývá konkrétní aranžmá této historky a činí z ní nadčasovou zprávu o bolestném překonávání sociálních, společenských i věkových propastí, příjemnou úvahu o prohrách, které v sobě dokáží nést punc vítězství.

Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Cinema