Garderobiér

Šokující poznání, že   při současných komediích   se můj smích podobá   vynucenému skřehotání a u   třicet let starého dramatu   se doopravdy směju, vede k   neomylnému svědectví o   brilantním, téměř   vyhynulém herectví na malém   prostoru, jehož užaslým   divákem jsem měla štěstí   se stát. Poklona   Shakespearovi, hercům i   neviditelnému soukolí   zákulisních profesí má   jediného jmenovatele - lásku   k divadlu, která každý   rutinní úkon povyšuje na   umění - jen sledovat   samotné líčení krále   Leara byla slast, v kombinaci   s dialogy a synchronním   splýváním garderobiéra a   herce trojnásobná. A   jelikož má láska mnoho   podob i mnoho projevů,   neděste se, když těsně po   vaší smrti někdo blízký   prohlásí, že jste byl   starej, sobeckej a hnusnej   parchant, vyrovnává se tak   se svou bolestí, protože   vás přese všechno   miloval...

garderobiér
K předchozímu komentáři   přidám jen,že jsem viděla   film v původním znění,můj   zážitek z filmu byl tím jen   umocněný.Ráda bych přidala   procenta v hodnocení,aspoň   tak deset!!!!!

Komorní příběh dvou mužů   spjatých jeden s druhým.   Film vyzařuje velice silné   emoce, které se střídají v   rychlém sledu a přecházejí   jedna v druhou - vztek,   nenávist, pokora, zatrplost a   hlavně láska k divadlu.   Obdivuhodné herecké výkony   dvou hlavních protagonistů.   Film není určen pro široké   publikum, je třeba se na něj   podívat v klidu.