Falešná milenka

"Falešná milenka" byl dalším francouzským filmem režiséra André Cayatta, který si zašel pro námět k osvědčenému kritikovi francouzské maloměstské společnosti z předminulého století Honoré de Balzacovi. Od slavného novelisty vypůjčil si pouze kostru děje, v němž cirkusová artistka předstírá za plat pro maloměstskou honoraci milostný poměr k muži, aby zachránila dobrou pověst ženy jeho přítele, podezírané - ne tak zrovna neprávem - manželem z nevěry. Ovšem, že nakonec z "najaté" milenky se stane opravdová a kolísající panička se vrátí k svému manželovi, jak se také na filmovou morálku sluší a patří.

Jinak je celý románek přeložený do moderních časů, osvěžený trochou oblíbené cirkusové romantiky a opepřen poněkud hlučným a samorostlým kolektivním humorem za jehož pozadím divák vyciťoval jemnou ironii snobského sportovního klubismu a pranýřování senzacechtivosti provinčního bulvárního plátku. Jak již bylo naznačeno, tento druh francouzského humoru nebyl zrovna našemu divákovi příliš blízký, proto jistě s větším pochopením přijal některé lyrické scény, z nichž mnohé rovněž nepostrádaly veselého vtipu a šly opravdu k srdci.

Zásluhu na tom ovšem v první řadě mělo vyzrávající umění a šarm bezprostřední Danielly Darrieuxové, která ve Francii stejně jako tehdy u nás měla z francouzských hereček nejvíc ctitelů. Bohatého vinaře, jejího partnera, vkusně hraje u nás tehdy neznámý Bernard Lancret, jeho přítele Jacques Dumesnil, přítelkyni pikantní Lise Delamarová a energickou krotitelku, která žhne pro diváka nepochopitelnou láskou k obstarožnímu a cholerickému řediteli krachujícího cirku (André Alerme), vábná Monique Joyceová.